Role somatických mutací v patogenezi myelodysplastického syndromu

Abstract

9 Abstract: Myelodysplastic syndromes (MDS) are a set of severe hematological diseases characterized by ineffective clonal hematopoiesis in the bone marrow, leading to cytopenia in the peripheral blood, the development of transfusion dependence and a high risk of progression to acute myeloid leukemia (AML). The disease is caused by genetic and epigenetic changes leading to the development of pathological stem cells that are unable to mature sufficiently in the bone marrow into blood elements. These changes vary widely between patients, which is reflected in different clinical manifestations, response to treatment, overall survival and, last but not least, this heterogeneity represents a challenge for the study of this disease. The present dissertation is aimed at studying the pathophysiological manifestations and consequences of selected genetic alterations, especially somatic mutations of key genes and other functional units of the genome, in relation to the clinical course of MDS and transformation to AML. Therapy of high-risk MDS is currently based on hypomethylating drugs including 5- azacytidine (AZA). Treatment leads to prolongation of disease progression to AML, but this fate is irreversible for the vast majority of patients whose prognosis becomes hopeless at this point. Results of genetic analysis...

7 Abstrakt: Myelodysplastické syndromy (MDS) představují soubor závažných hematologických onemocnění charakterizovaných neefektivní klonální hematopoézou v kostní dřeni, vedoucí k cytopenii v periferní krvi, vznikem transfuzní závislosti a s vysokým rizikem progrese do akutní myeloidní leukemie (AML). Onemocnění je podmíněno genetickými a epigenetickými změnami vedoucími ke vzniku patologických kmenových buněk, jež nejsou schopny dostatečně vyzrávat v kostní dřeni do krevních elementů. Tyto změny jsou mezi pacienty velmi rozličné, co se odráží v různé klinické manifestaci, dosažení odpovědi na léčbu, celkovém přežití a v neposlední řadě tato heterogenita představuje i jistou výzvu ke studiu tohoto onemocnění. Podstatou předkládané disertační práce je studium patofyziologických projevů a konsekvencí vybraných genetických změn, především somatických mutací klíčových genů a dalších funkčních jednotek genomu, ve vztahu ke klinickému průběhu MDS a transformace do AML. Terapie vysoce rizikového MDS je aktuálně založena na hypometylačních lécích včetně 5-azacytidinu (AZA). Léčba vede k prodloužení vývoje onemocnění do AML, tento osud je ale nezvratný u drtivé většiny pacientů, kterých prognóza se v tento okamžik stává beznadějnou. Výsledky genetické analýzy pomocí sekvenování nové generace (NGS) sériových vzorků...