Legitimising the Launch of Humanitarian Intervention - A Case Study of US Politics Towards the Phenomenon of Humanitarian Intervention

Abstract

This thesis examines the phenomenon of humanitarian intervention in the context of its process of legitimizing the initiation. Specifically, it focuses on the relationship of U.S. domestic politics to the legitimation of the initiation of humanitarian intervention abroad. Using three case studies of the launch of humanitarian intervention from the Middle East region, it aims to explain and answer the question of how U.S. politics influences American society's perception of the justification for the launch of humanitarian intervention abroad. The case studies analyzed are the 1958 U.S. intervention in Lebanon, the 1991 intervention in Iraq, and the unlike intervention in Syria. The Middle East cases are chosen because of the prevailing threat to civilians in the region, which has the potential to spread to other countries. Using the three approaches of humanitarianism, realpolitik, and mixed motives, it then with the use of discourse analysis evaluates the arguments and approaches of U.S. policymakers in the case studies and how they influenced the justification of the humanitarian intervention in question. The thesis puts this in context with the nature of American political culture and US foreign policy towards the Middle East. While the topic of humanitarian intervention has been explored by many...

Tato diplomová práce se zabývá fenoménem humanitární intervence v kontextu jeho procesu legitimizace zahájení. Konkrétně se pak zaměřuje na vztah americké domácí politiky vůči ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Jejím cílem je pomocí třech případových studií zahájení humanitární intervence z oblasti Blízkého východu, vysvětlit a najít odpověď na otázku, jakými způsoby americká politika ovlivňuje vnímání americké společnosti pro ospravedlnění zahájení humanitární intervence v zahraničí. Analyzované případové studie jsou americká intervence v Libanonu 1958, v Iráku 1991 a neuskutečněná intervence v Sýrii. Případy z Blízkého východu jsou zvoleny kvůli panující hrozbě pro civilisty v této oblasti, která má potenciál se rozšířit i do dalších zemí. S využitím třech přístupů humanitarianismu, realpolitik a smíšených motivů, dále s pomocí diskurzivní analýzy vyhodnocuje argumenty a přístupy amerických politiků v daných případových studií a to, jak jimi bylo ovlivněno ospravedlnění dané humanitární intervence. To dává do kontextu s podstatou americké politické kultury a zahraniční politiky USA vůči Blízkému východu. I když téma humanitární intervence bylo zkoumáno mnoha autory, tato práce doplňuje již existují literaturu svým zaměřením na argumenty a postoje domácí americké politiky...