Technologie založená na umělé inteligenci: Právní aspekty ochrany dat a soukromí

Abstract

Technologie založené na umělé inteligenci: právní aspekty ochrany dat a soukromí Abstrakt Práce se soustředí na technologie založené na principech umělé inteligence a jejich právní úpravě na poli Evropské unie s důrazem na ochranu dat. Je rozdělena do tří částí. Nejprve je pozornost zaměřena na samotný termín umělé inteligence, jehož definice není jednoduchá, ovšem pro právní úpravu zcela nepostradatelná. Druhá část práce pojednává o legislativě Evropské unie, jež je pro umělou inteligenci relevantní, přičemž opomenuty nezůstávají ani soft law, které právě v oblasti umělé inteligence má svou nezastupitelnou roli, ani právní úprava, která je teprve v legislativním procesu. Již v této části jsou demonstrovány legislativní nedostatky, jež lze rozdělit do dvou skupin. Pro první skupinu nedostatků je charakteristická nesrozumitelnost definic či přílišná vágnost formulací, jež zapříčiňují interpretační potíže i v zásadních skutečnostech, mezi něž se bezpochyby řadí působnost předpisu. Společným rysem druhé skupiny legislativních nedostatků je neúplná reflexe specifik umělé inteligence, která může v nejzazším případě vést k absurdní situaci, kdy nelze povinnost stanovenou právním předpisem splnit. Poslední část práce se věnuje oblasti ochrany dat a soukromí v kontextu umělé inteligence. V této části práce je...

Technology Based on Artifical Intelligence: Legal Aspects of Data and Privacy Protection Abstract The thesis focuses on technologies based on the principles of artificial intelligence and their regulation in the field of the European Union with an emphasis on the data protection. It is divided into three parts. Firstly, the focus is on the term artificial intelligence itself, the definition of which is not simple, but quite indispensable for legal regulation. The second part of the thesis deals with the European Union legislation relevant to artificial intelligence, leaving aside neither soft law, which has an indispensable role in the field of artificial intelligence, nor legislation that is still in the legislative process. This section already demonstrates the legislative shortcomings, which can be divided into two groups. The first group of shortcomings is characterised by incomprehensibility of definitions or excessive vagueness of formulations, which cause interpretative difficulties even in essential facts, which undoubtedly include the scope of the regulation. A common feature of the second group of legislative shortcomings is the lack of reflection on the specifics of artificial intelligence, which can, in the most extreme case, lead to an absurd situation where the obligation laid down by the...