Pragmatická motivace klišé z tlumočnického hlediska

Abstract

Tato diplomová práce nabízí komparativní pohled na výzkum klišé ve třech jazykových oblastech, anglosaské, české a ruské. Klišé je jen jeden z projevů automatizace řeči a vytváření reprodukovatelných a rozpoznatelných syntaktických struktur. Jedná se o komplikovaný jev, který se pohybuje na pomezí lexikologie, stylistiky a pragmatiky. Názory na klišé a hodnocení tohoto jevu se různí podle jednotlivých škol i autorů, někteří lingvisté hodnotí tento jev negativně, někteří se domnívají, že v určitých typech diskurzu jsou klišé nezbytná. Jednotný výklad pojmu klišé rovněž neexistuje. V této diplomové práci se zaměřujeme na klišé v politickém diskurzu a zkoumáme jejich pragmatickou dimenzi, funkce ve vztahu k uživatelům, jak politikům, tak jejich posluchačům. Klišé jsou výrazným stylistickým prvkem, který může značně ovlivnit práci tlumočníka. V empirické části se proto zabýváme klišé z tlumočníckého hlediska. Pomocí experimentů, kterého se zúčastnila skupina 14 profesionálních tlumočníků, zkoumáme postoj tlumočníků ke klišé.

This thesis offers a comparison of the research of clichés in three languages: English, Czech and Russian. Clichés are just one possible manifestation of how speech can be automatized and syntactic structures that can be reproduced and identified are created. This complex phenomenon must be studied through the prism of lexicology, stylistics and pragmatics. Understanding and interpretation of this phenomenon differs depending on linguistic schools and single authors, some linguists hold a negative opinion of clichés, some believe that in certain types of discourse clichés are necessary. There is no unified definition of a cliché either. This thesis is focused on clichés in political discourse where the pragmatic dimension of clichés and their functions in relation to users, both politicians and their listeners, is studied. Clichés are a prominent stylistic element which may have a significant impact on the work of an interpreter. This is why the empirical part is aimed at clichés from the interpreter's perspective. An experiment involving 14 professional intepreters is set up in order to study their attitude towards clichés.