Zobrazit minimální záznam

Mechanisms of self-incompatibility in angiosperms and how to break them
dc.contributor.advisorUrfus, Tomáš
dc.creatorVelebová, Veronika
dc.date.accessioned2024-11-28T22:36:49Z
dc.date.available2024-11-28T22:36:49Z
dc.date.issued2024
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/190189
dc.description.abstractRostliny vyvinuly reprodukční strategii známou jako cizosprašnost, při které dochází k oplození pomocí pylu z geneticky odlišného jedince téhož druhu. Tato strategie je klíčová pro zabránění příbuzenskému křížení a pro zajištění outcrossingu. Mechanismem, který umožňuje cizosprášení a zamezuje samooplození, je tzv. autoinkompatibilita. Tu lze rozdělit na dva typy - heteromorfní a homomorfní. Inkompatibilní reakce může být řízena haploidním (n) genotypem pylu (gametofytická autoinkompatibilita) či diploidním (2n) genotypem rostliny produkující pyl (sporofytická autoinkompatibilita). V rámci homomorfní inkompatibility byly podrobně popsány tři systémy, které se liší svým fungováním na molekulární a fyziologické úrovni. Existují však i další systémy, které ale zatím nebyly plně popsány. Ačkoli je autoinkompatibilita vcelku účinným mechanismem, existují podmínky, za kterých se může stát nefunkčním. Výsledkem je pak samooplození u běžně cizosprašných rostlin. Tento jev byl souhrnně nazván jako pseudokompatibilita. Konkrétním příkladem prolomení autoinkompatibility je tzv. efekt mentora. Jedná se o jev, kdy cizí pyl indukuje samooplození u běžně cizosprašných rostlin. Efekt mentora byl doposud nejčastěji zkoumán v rámci šlechtitelských záměrů, nicméně informace, do jaké míry může tento jev fungovat i v...cs_CZ
dc.description.abstractPlants have developed a reproductive strategy known as allogamy that involves fertilization using pollen from a genetically distinct member of the same species. This approach is crucial to prevent inbreeding and promote outcrossing. The mechanism responsible for ensuring outcrossing and preventing self-fertilization is called self-incompatibility. Self-incompatibility can be categorized into two types - heteromorphic and homomorphic. The incompatible reaction can be determined by the haploid (n) genotype of the pollen (gametophytic self-incompatibility) or by the diploid (2n) genotype of the plant on which the pollen is produced (sporophytic self-incompatibility). Three systems have been described in detail for homomorphic incompatibility, differing in their operation at the molecular and physiological levels. However, there are other systems that have not yet been described. Although self-incompatibility is an effective mechanism, there are certain circumstances where this mechanism can become ineffective, leading to the self-fertilization of typically cross- pollinating plants. This phenomenon is called pseudo-compatibility. A specific example of the breakdown of self-incompatibility is the mentor effect. It is a phenomenon where foreign pollen induces self-fertilization in usually...en_US
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakultacs_CZ
dc.subjectallogamyen_US
dc.subjectgametophytic self-incompatibilityen_US
dc.subjectsporophytic self-incompatibilityen_US
dc.subjectincompatible reactionen_US
dc.subjectpseudo-compatibilityen_US
dc.subjectmentor effecten_US
dc.subjectcizosprašnostcs_CZ
dc.subjectgametofytická autoinkompatibilitacs_CZ
dc.subjectsporofytická autoinkompatibilitacs_CZ
dc.subjectinkompatibilní reakcecs_CZ
dc.subjectpseudokompatibilitacs_CZ
dc.subjectefekt mentoracs_CZ
dc.titleMechanismy autoinkompatibility u krytosemenných rostlin a možnosti jejich prolomenícs_CZ
dc.typebakalářská prácecs_CZ
dcterms.created2024
dcterms.dateAccepted2024-06-04
dc.description.departmentDepartment of Botanyen_US
dc.description.departmentKatedra botanikycs_CZ
dc.description.facultyPřírodovědecká fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Scienceen_US
dc.identifier.repId263682
dc.title.translatedMechanisms of self-incompatibility in angiosperms and how to break themen_US
dc.contributor.refereeSlovák, Marek
thesis.degree.nameBc.
thesis.degree.levelbakalářskécs_CZ
thesis.degree.disciplineBiologyen_US
thesis.degree.disciplineBiologiecs_CZ
thesis.degree.programBiologyen_US
thesis.degree.programBiologiecs_CZ
uk.thesis.typebakalářská prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csPřírodovědecká fakulta::Katedra botanikycs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Science::Department of Botanyen_US
uk.faculty-name.csPřírodovědecká fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Scienceen_US
uk.faculty-abbr.csPřFcs_CZ
uk.degree-discipline.csBiologiecs_CZ
uk.degree-discipline.enBiologyen_US
uk.degree-program.csBiologiecs_CZ
uk.degree-program.enBiologyen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csRostliny vyvinuly reprodukční strategii známou jako cizosprašnost, při které dochází k oplození pomocí pylu z geneticky odlišného jedince téhož druhu. Tato strategie je klíčová pro zabránění příbuzenskému křížení a pro zajištění outcrossingu. Mechanismem, který umožňuje cizosprášení a zamezuje samooplození, je tzv. autoinkompatibilita. Tu lze rozdělit na dva typy - heteromorfní a homomorfní. Inkompatibilní reakce může být řízena haploidním (n) genotypem pylu (gametofytická autoinkompatibilita) či diploidním (2n) genotypem rostliny produkující pyl (sporofytická autoinkompatibilita). V rámci homomorfní inkompatibility byly podrobně popsány tři systémy, které se liší svým fungováním na molekulární a fyziologické úrovni. Existují však i další systémy, které ale zatím nebyly plně popsány. Ačkoli je autoinkompatibilita vcelku účinným mechanismem, existují podmínky, za kterých se může stát nefunkčním. Výsledkem je pak samooplození u běžně cizosprašných rostlin. Tento jev byl souhrnně nazván jako pseudokompatibilita. Konkrétním příkladem prolomení autoinkompatibility je tzv. efekt mentora. Jedná se o jev, kdy cizí pyl indukuje samooplození u běžně cizosprašných rostlin. Efekt mentora byl doposud nejčastěji zkoumán v rámci šlechtitelských záměrů, nicméně informace, do jaké míry může tento jev fungovat i v...cs_CZ
uk.abstract.enPlants have developed a reproductive strategy known as allogamy that involves fertilization using pollen from a genetically distinct member of the same species. This approach is crucial to prevent inbreeding and promote outcrossing. The mechanism responsible for ensuring outcrossing and preventing self-fertilization is called self-incompatibility. Self-incompatibility can be categorized into two types - heteromorphic and homomorphic. The incompatible reaction can be determined by the haploid (n) genotype of the pollen (gametophytic self-incompatibility) or by the diploid (2n) genotype of the plant on which the pollen is produced (sporophytic self-incompatibility). Three systems have been described in detail for homomorphic incompatibility, differing in their operation at the molecular and physiological levels. However, there are other systems that have not yet been described. Although self-incompatibility is an effective mechanism, there are certain circumstances where this mechanism can become ineffective, leading to the self-fertilization of typically cross- pollinating plants. This phenomenon is called pseudo-compatibility. A specific example of the breakdown of self-incompatibility is the mentor effect. It is a phenomenon where foreign pollen induces self-fertilization in usually...en_US
uk.file-availabilityV
uk.grantorUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botanikycs_CZ
thesis.grade.code1
dc.contributor.consultantKolář, Filip
uk.publication-placePrahacs_CZ
uk.thesis.defenceStatusO


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV