Pod svícnem bývá největší tma. Zapojení zaměstnanců prezidentské kanceláře do odbojové činnosti během II. světové války.

Abstract

The central resistance groups, with the help of their collaborators, gradually linked up with important state agencies, thus aiming to obtain the widest possible range of important information. This was also the case of the Presidential Office at the Prague Castle. The main objective of this thesis is to present lives of the employees of the Presidential Office who were involved in the Second Resistance Movement and who often sacrificed their lives when pursuing this activity. The emphasis is placed on analysis of their social and economic status. This thesis considers also other aspects that may have significantly influenced individuals' decisions to join the resistance (such as their military background, family). The names of the resistance participants are rarely remembered these days, and many of them have been forgotten, hence part of this thesis is also devoted to the question of the so-called second life of these individuals - commemoration of the deceased or the subsequent post-war fate of the survivors. Based on archived documents (such as dispatches to the government-in- exile) and other materials (e.g. memoirs of resistance movement participants) available today, the thesis further analyses involvement of the office staff in activities of the national resistance organizations and their...

Centrální odbojové skupiny se pomocí svých spolupracovníků postupně napojovaly na významné státní úřady tak, aby získávaly co možná nejširší spektrum důležitých informací. Nejinak tomu bylo i v případě prezidentské kanceláře na Pražském hradě. Hlavním cílem této diplomové práce je představit životy zaměstnanců prezidentské kanceláře, kteří se zapojili do druhého odboje a nezřídka za tuto svou činnost zaplatili životem. Důraz je kladen na analýzu jejich sociálního a ekonomického postavení. Přihlédnuto je také k dalším aspektům, které mohly významnou měrou ovlivnit rozhodnutí jednotlivců o zapojení do odboje (např. vojenská minulost, rodina). Jména účastníků odboje jsou v současnosti připomínána jen zřídka a mnoho z nich bylo již zapomenuto, a tak je část této práce věnována i otázce tzv. druhého života těchto osob - připomínání zemřelých, případně následným poválečným osudům přeživších. Na základě dnes dostupných archivních (např. depeše exilové vládě) a dalších (např. paměti účastníků odboje) materiálů se práce dále věnuje analýze zapojení zaměstnanců kanceláře do aktivit celostátních odbojových organizací a jejich případné napojení na exilové orgány. Vzhledem k mnohdy nepřehlednému členění archivních materiálů jsou dohromady směšovány dokumenty odbojářů a povstalců z května 1945, kteří se nějakým...