Dánsko mezi NATO a EU: Proměny dánského atlantismu

Abstract

Tato práce se věnuje změně přístupu Dánska k EU a NATO v kontextu jeho bezpečnostní a obranné politiky po konci studené války. Dánsko bylo jedním ze zakládajících členů NATO v roce 1949. I přes to, že se nejedná o neutrální stát, rozhodlo se po nezdařeném referendu v roce 1992, ve kterém dánští občané odmítli Maastrichtskou smlouvu, pro výjimku ze Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Dánsko pak usilovalo o bližší vztah s USA a podporovalo americké zahraniční operace v rámci NATO, které byly ostatními evropskými členy často považovány za kontroverzní. Tento přístup postavil Dánsko do pozice atlantisty a opatrného člena EU, který se stavěl proti další integraci. V roce 2022 se Dánsko nicméně rozhodlo zrušit bezpečnostní opt-out a účastnit se SBOP. Tato práce sleduje bezpečnostní a obrannou strategii Dánska po konci studené války. Práce za použití teorie rolí jako teoretického rámce zkoumá vnější a vnitřní faktory, které vedly k rozhodnutí výjimku zrušit. Práce rovněž analyzuje, zda Dánsko během sledovaného časového období změnilo svou roli v EU a NATO a jaký byl rozsah této změny.

This thesis deals with the change in Denmark's approach towards the EU and NATO in the context of its security and defence policy since the end of the Cold War. Denmark was one of the founding members of NATO in 1949. Despite not being a neutral state, Denmark chose to opt out from the Common Security and Defence Policy of the EU following a failed referendum in 1992, in which the Danish citizens rejected the Maastricht Treaty. Denmark then pursued a closer relationship with the U.S. and supported the American out- of-area operations within NATO, which were often considered controversial among the other European members. This approach positioned Denmark as an Atlanticist and cautious EU member that stood against further integration. Nevertheless, in 2022, Denmark decided to abolish the defence opt-out and participate in the CSDP. This thesis follows Denmark's security and defence strategy since the end of the Cold War. This thesis uses Role Theory as a theoretical framework to examine external and internal factors that led to the decision to abolish the opt-out. It also analyses whether Denmark changed its role in the EU and NATO over the monitored time frame and what the extent of this change was.