Analýza akcelerační fáze překážkového běhu na 110m

Abstract

Název: Analýza akcelerační fáze krátkého překážkového sprintu Cíle: Cílem této bakalářské práce bylo čtenáři přiblížit problematiku krátkého překážkového sprintu s důrazem na analýzu dat týkajících se akcelerační fáze získaných z měření na probandech z kategorie dospělí, junioři a dorostenci a následně z vyhodnocených dat formulovat závěry využitelné v praxi jak pro trenéry, tak pro samotné závodníky. Metody: Pro získání dat bylo použito měřící zařízení Optojump společně s kamerovým záznamem od první i druhé překážky a volně přístupný počítačový program Kinovea. Získaná data ze zařízení Optojump byla převedena do programu Microsoft Excel. Následné grafy byly taktéž vytvořeny v tomto programu. Analýza vycházela z odborné literatury zejména (Pollit 2018) a Walker (2019) a porovnání dat z měření jednotlivých účastníků mezi sebou. Výsledky: Z výsledků měření a odborné literatury jsme v následné diskusi zjistili, že většina testovaných překážkářů zvolila při náběhu osmikrokovou strategii. Naopak elitní závodníci stále více praktikují sedmikrokovou strategii při náběhu, ovšem ani ta nutně nezaručuje rychlejší náběh. Jsou případy, jak už z výsledků měření ČAS, tak z měření na vrcholových akcích, že správně zvládnutý osmikrokový náběh může být rychlejší. Dále jsme touto prací zjistili technické nebo...

Title: Analysis of the acceleracion phase of a short hurdle sprint Objectives The objective of this bachelor's thesis was to familiarize the reader with the issue of short hurdle sprints, with an emphasis on data analysis concerning the acceleration phase obtained from measurements on subjects from the adult, junior, and youth categories. Subsequently, from the evaluated data, the aim was to formulate conclusions applicable in practice for both coaches and the athletes themselves. Methods: For obtaining data, the Optojump measurement device was used together with video recordings from the first and second hurdles and the freely accessible computer program Kinovea. The data obtained from the Optojump device was transferred to Microsoft Excel. Subsequent graphs were also created in this program. The analysis was based on the professional literature, primarily (Pollit 2018) and Walker (2019), and involved comparing the data from the measurements of individual participants with each other. Results: From the results of the measurements and the professional literature, we found in the subsequent discussion that most of the tested hurdlers chose the eight-step strategy during the approach. In contrast, elite athletes increasingly practice the seven-step strategy during the approach, but this does not...