Dva představitelé tradiční pravoslavné duchovnosti - starci Paisios a Siluan

Abstract

The thesis deals with traditional Orthodox spirituality. The thesis describes two personalities of Orthodox spirituality of the 20th century, whose examples show the fruits obtained and given by the Grace of God on the path of spiritual perfection as preserved in the Orthodox Church to this day. The first part outlines the doctrine of the creation of man and then the method of attaining the goal of the Christian life. The importance of the distinction between the creation of man in the image of God and in the likeness of God will be mentioned. This dynamic determines the whole setting of the doctrine of man's spiritual journey. It has a certain order and we can traditionally divide it into an active phase, praxis, and a phase of theoria, or seeing, looking. It is described how man, in cooperation with divine grace, is to progress on the path of perfection and spiritual growth through the active phase, which includes all good endeavors such as prayer, fasting, vigil, and can and ideally should arrive at the theoria phase, when man beholds the uncreated glory of God. Prayer plays a very important role here. That is why I also focus on hesychasm as a method of spiritual life, of which prayer is an important part. In prayer the heart as the spiritual centre of man has the most important place. This is...

Diplomová práce se zabývá tradiční pravoslavnou spiritualitou. Pro její konkrétní příklady jsou v ní zahrnuty dvě osobnosti pravoslavné duchovnosti 20. století, na jejichž příkladech se ukazují získané a milostí boží darované plody praktikování duchovní cesty terapie člověka, jak se dodnes zachovala v pravoslaví. V první části je naznačena nauka o stvoření člověka a dále metoda dosahování cíle křesťanského života. Bude zmíněno, jak důležité je rozlišení mezi stvořením člověka podle božího obrazu a k boží podobě. Tato dynamika určuje celé nastavení nauky o duchovní cestě člověka. Ta má určitou posloupnost a můžeme ji tradičně rozdělit na fázi aktivní - praxis - a fázi theória neboli vidění, nazírání. Je popsáno, jak člověk ve spolupráci s boží milostí má postupovat na cestě zdokonalování a duchovního růstu přes fázi aktivní, která zahrnuje všechno dobré snažení, jako je modlitba, půst, bdění, a může a má ideálně dojít do fáze theória, kdy člověk nazírá nestvořenou slávu boží. Velmi důležitou roli zde hraje modlitba. Proto se zaměřuji také na hesychasmus jako metodu duchovního života, jehož významnou součástí je modlitba. V modlitbě patří nezastupitelné místo srdci a nús jako duchovnímu centru člověka. Odtud pak odvozuje svůj původ tzv. noetická modlitba (srdce). Nús, který byl pádem zatemněn, se...