Německá národní identita po znovusjednocení

Abstract

Tato práce zkoumá vývoj německé národní identity po sjednocení Německa v roce 1990. S využitím kvalitativní analýzy historických textů a socioekonomických průzkumů zkoumá, jak sjednocení ovlivnilo kolektivní i individuální vnímání identity Němců. Tvrdí, že sloučení odlišných východoněmeckých a západoněmeckých identit vyústilo ve složitou a mnohotvárnou národní identitu, která se vyznačuje jak pocitem jednoty, tak přetrvávajícími regionálními rozdíly. Zjištění zdůrazňují význam historického kontextu při utváření národní identity a naznačují, že německá identita se bude i nadále vyvíjet, protože reaguje na vnitřní i vnější výzvy. Tato studie přispívá k širšímu oboru politologie tím, že poskytuje vhled do dynamiky národní identity v Evropě po skončení studené války.

This thesis examines the evolution of German national identity following the Germany's reunification in 1990. Utilizing qualitative analysis of historical texts and socio-economic surveys, the study explores how reunification has influenced both the collective and individual senses of identity among Germans. It argues that the merging of distinct East and West German identities has resulted in a complex and multifaceted national identity, characterized by both a sense of unity and persistent regional distinctions. The findings highlight the importance of historical context in shaping national identity and suggest that German identity will continue to evolve as it responds to internal and external challenges. This study contributes to the broader field of political science by providing insights into the dynamics of national identity in post-Cold War Europe.