Shaping IR discourse: the case of Telegram in Slovakia in the light of Russia-Ukraine war

Abstract

Sociální média, jako je Telegram, hrají stále důležitější roli při utváření veřejného diskurzu na Slovensku i v zahraničí, včetně otázky vnímání hlavních aktérů a praxe mezinárodních vztahů. Tato práce zkoumá proces konstrukce identit těchto aktérů na nejpopulárnějších kanálech Telegramu na Slovensku, které byly označeny za šiřitele dezinformací či dezinformačních narativů, ve světle ruské invaze na Ukrajinu. K pochopení role zkoumaných narativů při utváření zahraničněpolitického vnímání slovenské společnosti jsou využity teoretické přístupy zahrnující poststrukturalistické vnímání IR, mentální modely, teorii sociální identity a symbolický interakcionismus. Co se týče metodologie, k identifikaci narativů zobrazujících jednotlivé aktéry a jejich výskyt je použita kvalitativní obsahová analýza. Za druhé, prvky diskurzivně-historického přístupu, doplněné van Dijkovou klasifikací analytických kategorií diskurzních struktur, jsou použity ke zkoumání diskurzních strategií, které příspěvky použily k předání narativů publiku. Výsledky analýzy ukazují poměrně vysokou míru výskytu války na Ukrajině jako tématu a jako nejčastěji se vyskytující aktéry identifikují Rusko a Ukrajinu. Zobrazení Ruska představuje tuto zemi jako pozitivně silného aktéra, který je však ohrožen ze strany Západu. Na druhou stranu...

Social media, such as Telegram, have been playing an increasingly important role in shaping the public discourse in Slovakia and abroad, including the issue of the perception of the main actors and practice of International Relations. This thesis explores the process of construction of identities of such actors in the most popular Telegram channels in Slovakia, which have been labelled as spreading disinformation or misinformation narratives, in the light of the Russian invasion of Ukraine. Theoretical approaches entailing post-structuralist perception of IR, Mental Models, Social Identity Theory, and Symbolic Interactionism are employed to understand the role of the examined narratives in shaping the foreign policy perception in Slovak society. When it comes to methodology, Qualitative Content Analysis is employed to identify the narratives portraying individual actors and their occurrence. Secondly, features of the Discourse-Historical Approach, complemented by van Dijk's classification of analytical categories of discourse structures, are used to examine the discursive strategies the posts used to convey the message to the audience. The outcomes of the analysis show a rather high degree of occurrence of the war in Ukraine as a topic and pinpoint Russia and Ukraine as the most frequently...