Možnosti a limity reformy daytonského rámce: reforma volebního zákona Bosny a Hercegoviny

Abstract

Bosnia and Herzegovina (hereinafter BiH) is facing problems arising from the implementation of the constitution contained in the Dayton Peace Agreement of 1995. Although this compromise peace agreement stopped the armed conflict, it failed to solve its causes, thus allowing the conflict to transfer into the political environment. Among the most serious and highly criticized shortcomings of the Bosnian constitution is the imperfectly set sharing of power between members of the constituent nations. As a result, certain groups of the Bosnian population are denied certain political rights. In this context, the need to change BiH's electoral law is being debated intensively, but so far without results, with which, however, the more complex reform of the Dayton framework is closely linked. So far, research into the issue of electoral law reform has focused primarily on a normative assessment of the extent to which BiH's post-war development fulfils the generally defined concepts of democratization, Europeanization, etc. The analysis of the circumstances behind the debates and the specific policies of key actors in Bosnia and Herzegovina has remained in the background until now. The aim of the project is to analyse the development of the discourse of Bosniak and Bosnian Croat political elites regarding...

Bosna a Hercegovina (dále jen BaH) se potýká s problémy plynoucími z implementace ústavy, kterou obsahovala Daytonská mírová dohoda z roku 1995. Tato kompromisní mírová dohoda sice zastavila ozbrojený konflikt, nedokázala však vyřešit jeho příčiny. Přímý vojenský konflikt se následně přenesl do politického prostředí. Mezi nejzávažnější a silně kritizované nedostatky bosenské Ústavy patří nedokonale nastavené sdílení moci mezi příslušníky konstitutivních národů, na jehož základě jsou určitým skupinám bosenských obyvatel upírána některá politická práva. V této souvislosti se intenzivně, prozatím však bez výsledku, debatuje o nutnosti změny volebního zákona BaH. Tato změna je úzce provázána s komplexnější reformou daytonského rámce. Dosavadní výzkum problematiky reformy volebního zákona se zaměřoval především na normativní hodnocení, nakolik poválečný vývoj BaH naplňuje obecně definované koncepty demokratizace, europeizace apod. Rozbor okolností, které stojí v pozadí debat, a konkrétních politik klíčových bosenskohercegovinských aktérů, zůstal doposud v pozadí. Cílem práce je analyzovat vývoj diskursu bosňáckých a bosenskochorvatských politických elit ohledně reformy volebního zákona v BaH. Záměry jednotlivých aktérů budou zmapovány na základě rozboru využitých argumentačních a komunikačních strategií...