Does Bank Regulation and Supervision Impact Income Inequality? Cross-Country Evidence

Abstract

This thesis examines how microprudential policy, as captured by bank regulation and supervision practices, affects income inequality and whether and how the effect of macroprudential policy on income inequality depends on the stance of microprudential policy. The dataset covers 70 countries over the period 1996−2013. Using the GMM estimation method, the analysis provides evidence that tighter microprudential policy leads to a reduction in income inequality as measured by the Gini coefficient. However, the effect of an overall tightening of microprudential policy disappears in countries with low levels of economic development. Among the various microprudential policies, the power and independence of supervisory authorities have the most significant negative impact on income inequality. Moreover, the effects of macroprudential policy tightening on income inequality are amplified when it is implemented within a strict microprudential policy framework. In addition, the results suggest that macroprudential policy tightening is effective in reducing income inequality under a strong microprudential policy framework, while the effect is reversed under a weak microprudential policy framework. This paper contributes to the growing literature on the spillover effects of banking regulation and supervision and...

Tato práce zkoumá, jak mikroobezřetnostní politika měřená nastavením bankovní regulace a dohledu ovlivňuje příjmovou nerovnost a zda a jak závisí dopad makroobezřetnostní politiky na příjmovou nerovnost na postoji mikroobezřetnostní politiky. Data zahrnují 70 států v průběhu let 1996−2013. S využitím ekonometrické metody GMM byly odhadnuty parametry modelů. Výsledky ukazují, že přísnější mikroobezřetnostní politika vede ke snížení příjmové nerovnosti měřené Giniho koeficientem. Účinek celkového zpřísnění mikroobezřetnostní politiky však mizí v zemích s rozvíjející se tržní ekonomikou. Z různých nástrojů mikroobezřetnostní politiky mají nejvýraznější negativní dopad na příjmovou nerovnost pravomoci a nezávislost orgánů dohledu. Dále výsledky naznačují, že se účinky zpřísnění makroobezřetnostní politiky na příjmovou nerovnost zesilují, pokud je prováděno v přísném rámci mikroobezřetnostní politiky. Postoj mikroobezřetnostní politiky také ovlivňuje směr efektu makrobezřetnostního zpřísnění na příjmovou nerovnost. Zpřísnění makroobezřetnostní politiky je účinné při snižování příjmové nerovnosti v silném rámci mikroobezřetnostní politiky, zatímco v slabém rámci mikroobezřetnostní politiky je tento účinek opačný. Tato diplomová práce přispívá k rostoucí literatuře o vedlejších účincích bankovní regulace...