Afghánistán po ukončení studené války: slabý stát a vzestup Talibanu

Abstract

Afghanistan has long been a hotbed of instability and insecurity, as evidenced by its history of tension and the continued presence of insurgent radical movements. In recent years, the country has experienced a series of upheavals, culminating in the Taliban's return to power in 2021. Its return has significant implications for the local population, regional dynamics and global security. The study first examines what qualifies Afghanistan as a weak state. Ineffective governance, limited access to basic services and an adverse security environment categorizes Afghanistan as a weak state. Factors contributing to this vulnerability include protracted conflict, corruption, problems with government capacity, social fragmentation, external intervention and the presence of extremist groups. The work deals with foreign intervention, including the invasion of the United States and the international coalition, and within regional countries, especially interventions from neighbouring Pakistan, given the role of the rise of the Taliban movement. The study also sheds light on the causes of extremism in Afghanistan, particularly the absence of a stable government and external influences. The consequences of the revival of the Taliban in Afghanistan have an impact on regional and global security, this fact is...

Afghánistán je dlouhodobě ohniskem nestability a nejistoty, což je patrné z jeho historie napětí a přetrvávající přítomnosti povstaleckých radikálních hnutí. V posledních letech země zažila řadu otřesů, které vyvrcholily návratem Tálibánu k moci v roce 2021. Jeho návrat má významné důsledky pro místní obyvatelstvo, regionální dynamiku a globální bezpečnost. Studie nejprve zkoumá, co Afghánistán kvalifikuje jako slabý stát. Slabá správa věcí veřejných, omezený přístup k základním službám a nepříznivé bezpečnostní prostředí kategorizují Afghánistán jako slabý stát. Mezi faktory přispívající k této zranitelnosti patří dlouhodobé konflikty, korupce, problémy s vládní kapacitou, sociální roztříštěnost, vnější intervence a přítomnost extremistických skupin. Práce se zabývá zahraniční intervencí, včetně invaze Spojených států a mezinárodní koalice, v rámci regionálních zemí pak zejména zásahů ze sousedního Pákistánu, vzhledem k roli vzestupu hnutí Tálibán. Studie také objasňuje příčiny extremismu v Afghánistánu, zejména absenci stabilní vlády a vnější vlivy. Důsledky oživení Talibanu Afghánistán mají dopad na regionální a globální bezpečnost, tento fakt práce rovněž popisuje. Obavy z migrace, destabilizace a zvýšených extremistických aktivit vyvolaly mezinárodní neklid. Historie spojenectví Talibanu s...