Fyziologické předpoklady kojení nedonošených novorozenců

Abstract

The bachelor thesis focuses on the physiological prerequisites of breastfeeding in premature newborns. Breastfeeding premature infants presents significant challenges due to physiological, neurological, and developmental limitations that affect their ability to suck, swallow and breathe effectively. My main aim was to determine when infants admitted to the intensive care unit and intermediate care unit reach breastfeeding milestones. Important milestones observed include first nonnutritive sucking, first nutritive sucking and archieving full oral intake. I also investigated the type of nutrition with which infants are discharged from hospital. My thesis was divided into theoretical and practical parts. In the theoretical part I discuss the importance of breast milk and breastfeeding for premature infants, the development of sucking, the development of swallowing, and the development of breathing. I also address the coordination of sucking, swallowing and breathing. I also address the transition from tube feeding to oral nutrition. I described the work of a lactation consultant. In the practical part I have processed data of 26 hospitalized preterm infants. These infants archieved on average the first nonnutritive suck at 31+4 GA (range of values 30+0 to 33+5). The infants managed the first...

Bakalářská práce je zaměřena na fyziologické předpoklady kojení nedonošených novorozenců. Kojení nedonošených novorozenců představuje značné výzvy z důvodu fyziologických, neurologických a vývojových omezení, která ovlivňují jejich schopnost efektivně sát, polykat a dýchat. Mým hlavním cílem bylo zjistit, kdy dosahují děti hospitalizované na jednotce intenzivní péče a intermediálního oddělení milníků v kojení. Mezi důležité sledované milníky řadím první nonnutritivní sání, první nutritivní sání a dosažení plného orálního příjmu. Dále jsem zjišťovala, s jakým typem výživy jsou děti propouštěni z nemocnice. Má práce byla rozdělena do části teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám významem mateřského mléka kojení pro nedonošené děti, vývojem sání, vývojem polykání a vývojem dýchání. Dále řeším koordinaci sání, polykání a dýchání. Věnuji se i přechodu ze sondové výživy na orální stravu. Popisuji práci laktační poradkyně. V praktické části jsem zpracovala data 26 hospitalizovaných předčasně narozených dětí. Tyto děti dosáhly průměrně 1. nonnutritivního sání v 31+4 PMT (rozmezí hodnot 30+0 až 33+5). První nutritivní sání zvládly děti průměrně v 34+0 PMT (rozmezí hodnot 31+6 až 38+4). Plný orální příjem byl průměrně v 38+0 PMT (hodnoty v rozmezí 35+0-48+5). Klíčová slova: nezralý...