George P. Shultz a konstruktivistický proud v zahraniční politice Spojených států amerických za vlády Ronalda Reagana

Abstract

This study concerns with foreign policy od United states of America during presidency of Ronald Reagan between 1981 to 1989. It is built around the presumption of divided administration, which was not strategically and politically coherent. It was dominated by two distinct approaches, realistic and constructivist. Centrepiece of the analysis is sixtieth Secretary of State George P. Shultz, who took office in 1982 and delineate against realists among the administration and was the main creator and representative of the constructivist policy. The foundation of the analysis will be based on comparing Schultz's constructive approach to realists within the administration and on monitoring Schultz's foreign policy actions. Essential will be to follow his posture to the Soviet Union, authoritative regimes, and his conviction in possibility of transforming of the international system. For the research of his policies, it will be necessary to understand his ideological stances, which were decisive in shaping of his political believes and postures. Study will be based on the broad range of academic literature concerning with the international relations and U.S. foreign policy, but foremost on the source of editions such as Foreign Relations of the United States (FRUS) and also on memoirs of contemporary...

Tato práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických v období vlády Ronalda Reagana v letech 1981-1989. Studie vychází z předpokladu, že administrativa byla strategicky a názorově nejednotná a byla rozdělená do dvou dominantních proudů - realistického a konstruktivistického. Ústřední postavou analýzy bude 60. ministr zahraničních věcí USA George P. Shultz, který se po svém nástupu do funkce v roce 1982 vymezil vůči realistům a stal se hlavním reprezentantem a strůjcem konstruktivistické politiky. Základ analýzy bude vycházet jednak z komparace Shultzova konstruktivního přístupu oproti realistům uvnitř administrativy a zadruhé ze sledování Shultzových zahraničněpolitických kroků. Nezbytné pro bádání bude sledování Shultzova přístupu k Sovětskému svazu, k autoritářským režimům a možnosti proměny mezinárodního uspořádání. Nutné bude sledovat jeho ideového ukotvení, které bylo pro formování jeho postoje určující. Těžiště bádání se bude opírat široké množství sekundární literatury věnující se zahraniční politice Spojených států amerických, ale hlavně o sbírky pramenů úředního charakteru jako edice Foreign Relations of the United States (FRUS) a také paměti dobových aktérů, například George Shultze, Ronlada Reagana, Caspara Weinbergera nebo Anatolij Dobrynina. Klíčová slova: George P....