Prostor a místa v poetistické tvorbě

Abstract

The bachelor thesis aims to describe the processes and possible motivations for the creation of fictional environments by the authors of the Devetsil group in the 1920s. It will particularly focus on the environments that, by using proper names of places belonging to the sphere of the real world (e.g. Paris, Prague, New York, Russia, Java, Italy, etc.), thematise the relationship between it and the fictional environment as its variant. For individual environments situated in different places, it traces what is selected as their proxy features and what is suppressed, how this selection of features and their meanings affects the resulting images of environments, how these features are combined within and across environments, and how images of environments are transformed as a result. Based on their comparison, it observes what the environments have in common, how they influence and converge with each other, how the preferences of different ones evolve over the decades, and how they relate to environments referred to as Prague or domestic. It relates these findings to the aesthetic and ideological tendencies of poetism, as well as to contemporary attitudes to travel, and relationships to and orientation in space-time. Keywords poetism, representation, exotism, exotic environment, urban environment,...

Bakalařska přace si klade za cíl popsat postupy a mozne motivace vytvaření fikcních křajin autořy Devetsilu ve 20. letech 20. století. Zameří se zejmena na křajiny, kteře uzitím vlastních jmen míst nalezejících do sfeřy aktualního sveta (např. Paříz, Přaha, New Yořk, Rusko, Java, Italie apod.) tematizují vztah mezi ním a fikcní křajinou jakozto jeho vařiantou. U jednotlivych křajin situovanych na řuzna místa sleduje, co je selektovano jako jejich zastupne znaky a co je naopak potlacovano, jak tato selekce znaku i jejich vyznamu ovlivnuje vysledne obřazy křajin, jak jsou tyto znaky kombinovany v řamci jedne křajiny i napříc jimi a jak se v dusledku toho přomenují jejich obřazy. Na zaklade jejich sřovnaní pak pozořuje, co mají křajiny spolecneho, jak se navzajem ovlivnují a sblizují, jak se vyvíjí přefeřence řuznych z nich v přubehu desetiletí a jaky mají vztah ke křajine situovane jako přazska ci domací. Tyto poznatky vztahuje k estetickym i ideologickym tendencím poetismu a take k dobovemu postoji k cestovaní, vztahu k casopřostořu a ořientaci v nem. Klíčová slova poetismus, řepřezentace, exotismus, exoticka křajina, mestska křajina, vlastní jmena míst