Interpretace genocidy Arménů a jejich vliv na arménsko-ázerbájdžánské vztahy
Armenian Genocide interpretation and its impact on Armenian-Azerbaijani relations
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/193361Identifikátory
SIS: 259743
Kolekce
- Kvalifikační práce [18159]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Brisku, Adrian
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Teritoriální studia se specializací Teritoriální studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra ruských a východoevropských studií
Datum obhajoby
9. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
genocida, Arménie, Osmanská říše, Ázerbájdžán, Náhorní Karabach, válka, interpretaceKlíčová slova (anglicky)
Genocide, Armenia, Ottoman Empire, Azerbaijan, Nagorno Karabakh, war, interpretationBakalářská práce se věnuje různým interpretacím genocidy Arménů z první světové války a mapuje jejich dopad na současné arménsko-ázerbájdžánské vztahy ve válce o Náhorní Karabach. Autorka v práci analyzuje argumenty historiků, kteří genocidu uznávají a porovnává je s jejich oponenty, kdy nejzásadnějším rozdílem je samotný záměr Osmanů vyhladit arménské obyvatelstvo. Na tento rozbor navazuje další obsahová analýza, která zkoumá přítomnost genocidního tématu ve válce o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, jelikož Arméni zůstávají stále traumatizovaní z genocidy a Ázerbájdžánci naopak přišli s tvrzením o genocidě páchané Armény na ázerbájdžánském obyvatelstvu. Pomocí projevů politických představitelů Arménie a Ázerbájdžánu z let 2020 až 2024 autorka ukazuje, jak všudypřítomné téma genocidy v tomto konfliktu je a že to může být jednou z příčin, proč se daný spor až do roku 2024, kdy došlo k obratu v arménské rétorice a smíření se se ztrátou území, neposouval.
The bachelor's thesis examines various interpretations of the Armenian Genocide from World War I and maps their impacts on the contemporary Armenian-Azerbaijani relations in the Nagorno-Karabakh War. In the thesis, the author examines the arguments of those who acknowledge the genocide and compares them with their opponents, with the most significant difference being the very intention of the Ottomans to exterminate the Armenian population. This analysis is followed by another content analysis that describes the presence of the genocidal theme in the Nagorno-Karabakh War between Armenia and Azerbaijan, as Armenians remain traumatized by the genocide and Azerbaijanis, on the other hand, have come up with claims of genocide committed by Armenians against the Azerbaijani population. Using speeches by political leaders of Armenia and Azerbaijan from 2020 to 2024, the author shows how pervasive the theme of genocide is in this conflict and that this may be one of the reasons why the dispute did not move forward until 2024, when there was a turn in Armenian rhetoric and a reconciliation with the loss of territory.