Boj za práva Amerických Indiánů: Intersekcionální perspektiva na hnutí Women of All Red Nations
The fight for American Indian rights: An Intersectional Perspective on the movement Women of All Red Nations Movement
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/193467Identifikátory
SIS: 259642
Kolekce
- Kvalifikační práce [18159]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Fiřtová, Magdalena
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Teritoriální studia se specializací Teritoriální studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra severoamerických studií
Datum obhajoby
10. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Americký Indián, Spojené státy, aktivismus, individuální práva, kolektivní práva, nucená sterilizace, těžba uranu, odebírání dětíKlíčová slova (anglicky)
American Indian, activism, individual rights, collective rights, coerced sterilization, uranium mining, removal of childrenAktivistické hnutí původních obyvatelek Women of All Red Nations (WARN) vzniklo koncem 70. let 20. století jako organizace, která bojovala za kolektivní smluvní práva a zároveň přinesla do diskurzu aktivismu původních obyvatel jednotlivá občanskolidská témata. Tato bakalářská práce se zaměřuje na intersekci kolektivních a individuálních práv v rámci hlavních témat hnutí Women of All Red Nations. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí - první část poskytuje historický kontext vzniku hnutí Women of All Red Nations, další tři kapitoly se pak věnují vybraným tématům, stěžejním pro hnutí WARN: problematické roli federálních orgánů ve vykonávání nucené sterilizace, těžbě uranu v přírodních rezervacích na příkladu státem podporované společnosti Kerr-McGee a roli federálních orgánů v odebírání indiánských dětí a jejich následného umisťování do neindiánských pěstounských a adoptivních rodin. Práce nabízí podrobnou analýzu těchto klíčových tématskrze primární texty jako soudní svědectví a dobové novinové články jejichž autorkami byly členky hnutí Women of All Red Nations. Zároveň analýza zahrnuje mezinárodní právní rámce jako Úmluvu OSN o zabránění trestání zločinu genocidy, Všeobecné deklarace lidských práv OSN a Deklaraci práv dítěte OSN. Práce zjistila, že v tématech hnutí WARN existuje intersekce...
The Indigenous activist movement Women of All Red Nations (WARN) was founded in the late 1970s as an organization that fought for collective treaty rights while bringing individual civil rights issues concerning specifically women into the discourse of Indigenous activism. This Bachelor's thesis examines the intersection of collective and individual rights within the major themes of the Women of All Red Nations movement.The thesis is divided into four main parts - the first part provides the historical context for the emergence of the Women of All Red Nations movement, while the next three chapters focus on selected topics central to the WARN movement: the problematic role of federal authorities in the practice of forced sterilization, uranium mining on natural reserves as exemplified by the state-supported Kerr-McGee company, and the role of federal authorities in the removal of Indian children and their subsequent placement in non-Indian foster and adoptive families. This thesis offers a detailed analysis of these key issues through primary texts such as court testimonies and newspaper articles written by members of the Women of All Red Nations movement. At the same time, the analysis includes international legal frameworks such as the UN Convention on the Prevention of the Crime of Genocide, the...