Užití a interpretace částice snad ve zjišťovacích tázacích větách

Abstract

This BA thesis deals with the use and interpretation of the Czech particle snad in both matrix and embedded polar questions. The interpretation is carried out with particular attention to two pragmatic factors: epistemic and evidential bias. Based on the bias profile annotated on several corpus samples, the thesis attempts to present a behavioural model of the interrogative polar clauses. From the pragmatic angle, it examines the illocutionary force of the polar interrogative clauses and the possible expression of secondary communicative functions, such as distrust in contextual evidence. From a formal point of view, the word order (declarative/interrogative) and polarity are considered; in case of negation, we distinguish between inner or outer reading. The analysis has shown that polar interrogative clauses with snad have mainly two types of bias profiles. The first type includes cases where biases are conflicting; functionally, these are conflict-resolving questions, the polarity in such cases is the same as evidential bias. In case of negation (and thus negative evidential bias), both readings are possible, corresponding to different word order realizations. We relate the choice of negation type to other pragmatic information. The second type comprises explanation-seeking questions in which...

Tato bakalářská práce se zabývá užitím a interpretací částice snad v přímých a nepřímých zjišťovacích otázkách. Interpretace je prováděna s přihlédnutím zejména ke dvěma pragmatickým faktorům - epistemické a evidenciální inklinaci. Na základě inklinačního profilu, který byl v rámci práce anotován na několika korpusových vzorcích, se práce pokouší představit model chování těchto otázek. Na pragmatické úrovni je sledována ilokuce otázek a případné vyjadřování vedlejších komunikačních funkcí, jako je nedůvěra v kontextový důkaz. Z formálního hlediska je zohledňován slovosled (deklarativní / interogativní) a polarita, je-li přítomná negace, je rozlišováno její preferenční čtení na negaci vnější a vnitřní. Jak se ukázalo, tázací věty se snad mají především dva typy inklinačních profilů, prvním jsou případy, kdy jsou inklinace protichůdné, funkčně jde o otázky řešící konflikt, polarita je v takových případech shodná s evidenciální inklinací. V případě negace (a tedy negativní evidenciální inklinace) jsou možná obě čtení, která odpovídají i odlišným slovosledným realizacím. Výběr typu negace spojujeme s dalšími pragmatickými informacemi. Druhým typem jsou otázky požadující vysvětlení, v nichž je přítomná pouze positivní evidenciální inklinace. Takové tázací věty mohou být positivní nebo mohou obsahovat...