Finská cesta do NATO: konec neutrality a formování postoje vůči členství v alianci

Abstract

Tato práce zkoumá jaké okolnosti vedly Finsko k rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance. V rámci analýzy je zhodnoceno období v letech 1991 až 2023, přičemž je použito výzkumné metody process tracing, vhodné pro popis politických a společenský jevů. Pro analýzu je využito především kvalitativních dat v podobě existujících odborných studií, či článků z médií a prohlášení politiků. Ty jsou navíc doplněna o data průzkumů veřejného mínění. Hlavním zjištěním je, že finský vstup do NATO nelze vysvětlit pouze ruskou invazí na Ukrajinu z roku 2022. Finská cesta do NATO se utvářela mnohem déle a ovlivnila ji celá řada faktorů, přičemž těmi nejzásadnějšími byly krom zmíněné invaze především ruská anexe Krymu v roce 2014, společně s parlamentními volbami ve Finsku v roce 2019 a následné politické nastavení země.

This thesis examines what circumstances led Finland to decide to join the North Atlantic Treaty Organization. The analysis assesses the period from 1991 to 2023, using a process tracing research method suitable for describing political and social phenomena. The analysis is mainly based on qualitative data in the form of existing academic studies or media articles and statements by politicians. These are additionally supplemented with opinion poll data. The main finding is that Finland's accession to NATO cannot be explained solely by the Russian invasion of Ukraine in 2022. Finland's path to NATO has been shaped over a much longer period of time and has been influenced by a number of factors, the most significant of which, apart from the aforementioned invasion, were primarily the Russian annexation of Crimea in 2014, together with the 2019 Finnish parliamentary elections and the country's subsequent political set-up.