Sociolingvistická analýza přesvědčovacích praktik v předcensové situaci: Anticipace výsledků sčítání lidu a jazyková politika

Abstract

Census je považován za objektivní a vyčerpávající odraz určitých populačních ukazatelů. Z tohoto důvodu slouží výsledky censu jako podklad pro tvorbu státních politik, mimo jiné národnostních a jazykových. Jako takový se však census stává zájmem určitých skupin usilujících o výsledky, které mohou dopomoci dosahování jejich vlastních cílů. Ve své práci se pokusím ukázat, že objektivní náhled na censy je naivní. "Objektivnímu" sčítání samotnému předchází předcensová situace, během které dochází jak k definici znění otázky a možných odpovědí, tak k přesvědčování populace k vyplnění určitého typu odpovědí. Na základě teorie jazykového managementu, konverzační analýzy, analýzy diskursu a dosavadního výzkumu jazykové politiky se pokusím rozklíčovat předcensovou přesvědčovací aktivitu národnostních a jazykových skupin v ČR (především německé a polské menšiny) před Sčítáním lidu 2021.

Census is considered to be an objective and exhaustive reflection of certain population indicators. For this reason, the results of the census serve as a basis for the formulation of state policies, including ethnic and language policies. As such, however, the census becomes an interest of certain groups seeking results that can help them to attain their own objectives. In my thesis I show that an objective view of censuses is naive. The "objective" census itself is preceded by a pre-census situation, during which both the wording of the question and possible answers are defined, and the population is persuaded to fill in certain types of answers. Drawing on language management theory, conversation analysis, discourse analysis, and existing research on language policy, I will attempt to decipher the pre-census persuasion activity of ethnic and linguistic groups in the Czech Republic (especially German and Polish minority) prior to the 2021 Czech National Census.