Remediace a digitální média v českém divadle
Remediation and Digital Media in Czech Theatre
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/194752Identifikátory
SIS: 266054
Kolekce
- Kvalifikační práce [18159]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Francán, Petr
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Mediální studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra mediálních studií
Datum obhajoby
18. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
divadlo, digitální média, remediace, projekce, live cinema, dokumentární divadloKlíčová slova (anglicky)
theatre, digital media, remediation, projection, live cinema, documentary theatreDiplomová práce se zabývá vztahem digitálních médií a divadla. V prvních kapitolách autorka definuje klíčové termíny z oblasti mediálních studií i divadla, dále pak zkoumá mediální povahu divadla a jeho pozici mezi ostatními druhy médií. Zabývá se konceptem remediace podle Jaye Davida Boltera a Richarda Grusina a jeho dvěma strategiemi imediací a hypermediací, následně pak poukazuje na příklady remediace v divadelní tvorbě. Blíže analyzuje různé typy digitálních médií, jež jsou v současném divadle využívána, a zamýšlí se nad jejich úlohou v inscenacích. Své poznatky dále uplatňuje v analytické části práce, kde se zaměřuje na dokumentární divadlo a jeho specifika a dále se věnuje třem divadelním počinům uvedeným na české scéně v posledních letech, a to inscenacím Vladimir Macbetin (2015, Spitfire Company), Press paradox (2018, 8lidí) a Putinovi agenti (2019, Temporary Collective). Na těchto příkladech poukazuje nejen na způsoby využití digitálních médií v divadelní tvorbě a na ukázky remediace v divadle, ale také na schopnost divadla komunikovat aktuální společenská a politická témata, čímž přispívá ke své obhajobě divadla jako média.
The thesis deals with the relationship between digital media and theatre. In the first chapters, the author defines key terms from the field of media studies as well as theatre, then explores the media nature of theatre and its position among other types of media. She discusses the concept of remediation as defined by Jay David Bolter and Richard Grusin and its two strategies of immediacy and hypermediacy, and highlights examples of remediation in theatre production. She then analyses closely the different types of digital media used in contemporary theatre and reflects on their role in productions. She further applies her findings in the analytical part of the thesis, focused on documentary theatre and its specifics, and then discusses three theatrical works presented on the Czech scene in recent years, namely the productions Vladimir Macbetin (2015, Spitfire Company), Press Paradox (2018, 8lidí) and Putin's Agents (2019, Temporary Collective). Through these examples, she highlights not only the uses of digital media in theatre production and examples of remediation in theatre, but also the ability of theatre to communicate current social and political issues, contributing to her advocacy of theatre as a medium.