Diabetes mellitus II. typu jako aktuální problém zdravotní politiky v ČR

Abstract

The aim of the dissertation is to investigate the degree of acceptability of behavioral health policy tools (so-called food nudges) for persons with type 2 diabetes mellitus (DM2), to evaluate the benefit of food nudges for achieving disease remission and the quality of life of persons with DM2, and to create an appropriate health policy concept with a proposal system and process model. Of the 33 different forms of nudges tested, most were accepted (87.8%). The intervention using nudges within the empirical research at the Faculty Hospital at Motol and in the Internistisch-diabetologische Praxis Zittau brought a moderate effect on achieving DM2 remission, with 11% of the study participants at Motol achieving excellent and 36% satisfactory compensation and average weight loss of 3 kg. The quality of life in the field of psyche yet showed sublimit values. At Zittau, 57% of intervention participants achieved satisfactory compensation (average weight loss was almost 5 kg). The results show that nudging leads to a positive change in patient behavior in inducing and maintaining disease remission and contributes to an increase in quality of life. This influence potentially induces social savings, as it results in a reduction of the economic burden on the public health system.

Cílem disertační práce je prozkoumat míru akceptovatelnosti behaviorálních nástrojů zdravotní politiky (tzv. food nudges) u osob s diabetes mellitus 2. typu (DM2), zhodnotit přínos food nudges pro dosažení remise onemocnění a na kvalitu života diabetiků a vytvořit odpovídající koncept zdravotní politiky s návrhem systémového a procesního modelu, Z 33 různých testovaných forem nudges byla většina akceptována (87,8 %). Intervence v rámci empirického výzkumu ve FN v Motole a v Internistisch-diabetologische Praxis Zittau pomocí nástrojů nudges přinesla mírný účinek k dosahování remise DM2, kdy 11 % účastníků studie ve FN v Motole dosáhlo výborné a 36% uspokojivé kompenzace a průměrný úbytek hmotnosti 3 kg. Kvalita života v oblasti psychiky, avšak, vykázala podlimitní hodnoty. V Zittau 57 % účastníků intervence dosáhlo uspokojivé kompenzace (průměrný úbytek hmotnosti byl téměř 5 kg). Výsledky ukazují, že nudging vede k pozitivní změně v chování pacientů při navozování a udržování remise onemocnění a přispívá ke zvýšení kvality života. Tento vliv potenciálně indukuje společenské úspory, neboť vede ke snížení ekonomické zátěže pro veřejný zdravotní systém.