Estetické kritérium morálky jako propojení percepce a uvažování o jednání v kontextu antropologie morálky

Abstract

Zdánlivě inkongruentní situace, kdy hodnotíme jednání a rozhodujeme se na základě formálních kritérií, a nikoliv vnitřních mravních kvalit lze vysvětlit jako situace, kde hodnotíme jednání nebo se rozhodujeme vlastně na základě estetického prožitku. Tyto situace můžeme nazvat projevy estetického kritéria morálky. Prožitky například krásy jsou tak zaměňovány za morální dobro. Práce má za cíl tuto situaci analyzovat a připravit půdu pro její antropologické zkoumání, a to především zpracováním antropologické a filosofické literatury týkající se etiky a estetiky, v menší míře pak analýzou některých modelových příkladů.

The seemingly incongruent situation where we evaluate actions and make decisions based on formal criteria rather than intrinsic moral qualities can be explained as a situation where we evaluate actions or make decisions based on experiences that are in fact aesthetic. We may call these situations manifestations of the aesthetic criterion of morality. Experiences of, for example, beauty are thus confused with moral goodness. The aim of this thesis is to analyse this situation and to prepare the ground for its anthropological investigation, primarily by elaborating the anthropological and philosophical literature on ethics and aesthetics, and to a lesser extent by analysing some model examples.