Hodnocení racionality geriatrické farmakoterapie v zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče (II.)

Abstract

Institution/department: Charles University, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Social and Clinical Pharmacy Title of diploma thesis: Evaluation of the rationality of geriatric pharmacotherapy in long-term care facillities (II.) Thesis supervisor: Assoc. Prof. Daniela Fialová, PharmD, Ph.D. Author: Leona Tichá Introduction: Anticholinergic drugs, i.e. drugs with an antagonistic effect on muscarinic receptors, are used in therapy mainly in the treatment of psychiatric, gastrointestinal, urogenital, eye and respiratory diseases. They affect the secretion of glands, induce mydriasis, cause relaxation of smooth muscles in the respiratory tract and urogenital tract, and in some indications their anticholinergic action in the central nervous system (CNS) is also used. However, these drugs have frequent side effects, which include decreased glandular secretion (including dry mouth), constipation, urinary retention, higher risk of negative impacton cognitive functions and even induce dementia, recurrent falls, tachycardia and syncopes, orthostatic hypotension, and central anticholinergic syndrome. Anticholinergic (ACH) drugs are characterized by anticholinergic activity (AA), which can be weak (1), moderate (2) or strong (3). When multiple drugs are administered, the resulting...

Institut/Katedra: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie Název diplomové práce: Hodnocení racionality geriatrické farmakoterapie v zařízeních dlouhodobé ošetřovatelské péče (II.) Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D. Autor: Leona Tichá Úvod: Anticholinergní léčiva, tj. léčiva s antagonistickým účinkem na muskarinových receptorech, se v terapii využívají především v léčbě psychiatrických, gastrointestinálních, urogenitálních, očních a respiračních onemocnění. Ovlivňují sekreci žláz, vyvolávají mydriázu, způsobují relaxaci hladkých svalů v dýchacích cestách a urogenitálním traktu a v některých indikacích se využívá i jejich anticholinergní působení v CNS. Tato léčiva však mají časté nežádoucí účinky, mezi které patří snížená sekrece žláz včetně sucha k ústech, zácpa, retence moči, vyšší riziko negativního ovlivnění kognitivních funkcí až navození demence, opakující se pády, tachykardie a synkopální stavy, ortostatická hypotenze a centrální anticholinergní syndrom. ACH (anticholinergní) léčiva jsou charakterizována anticholinergní aktivitou (AA), která může být slabá (1), střední (2) až silná (3). Při podávání více léčiv může výsledná anticholinergní zátěž lékového režimu významně přispívat ke zvýšenému riziku výskytu...