Chilské protesty v roce 2019
2019 Chilean protests
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/195248Identifikátory
SIS: 272816
Kolekce
- Kvalifikační práce [18160]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kučera, Tomáš
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Bezpečnostní studia se specializací Globální a regionální bezpečnost
Katedra / ústav / klinika
Katedra mezinárodních vztahů
Datum obhajoby
18. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Protesty, sekuritizace, Kodaňská škola, ChileKlíčová slova (anglicky)
Protests, Securitization, Copenhagen School, ChileDiplomová práce se zabývala analýzou sociálních nepokojů v Chile, které vypukly v říjnu 2019. Cílem bylo zanalyzovat, jakým způsobem se prezident Sebastián Piñera snažil protesty z podzimu v roce 2019 sekuritizovat, a jestli se mu to podařilo. K tomu jsem využila teorii sekuritizace, kterou poprvé formulovali autoři kodaňské školy Barry Buzan, Ole Wæver a Jaap de Wilde. Prezidentovy projevy jsem zkoumala pomocí diskurzivní analýzy. Metodologicky jsem využila kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod. Kvalitativní část zahrnovala analýzu primárních a sekundárních zdrojů, včetně prezidentových prohlášení, mediálních zpráv a příspěvků ze sociálních sítí. Kvantitativní analýza se opírala o software MAXQDA, který identifikoval nejvíce frekventované kombinace slov v prezidentských projevech. Z důkladné analýzy a interpretace těchto proslovů je zřejmé, že se prezident protesty z podzimu 2019 pokusil sekuritizovat. Snažil se je prezentovat jako existenční hrozbu pro chilskou společnost, kterou je možné vyřešit pouze za využití mimořádných opatřeních. Publikum jeho diskurz nepřijalo, protestujících stále přibývalo a slevovat ze svých podmínek a požadavků musel nakonec prezident Piñera. Z výše zmíněných důvodů by mělo být zřejmé, že v tomto případě se nejednalo o úspěšnou sekuritizaci, pouze o sekuritizační krok.
This thesis analysed the social unrest in Chile that erupted in October 2019. The aim was to analyse how President Sebastián Piñera tried to securitise the protests of autumn 2019 and whether he succeeded. To do so, I used the theory of securitisation first formulated by Copenhagen School authors Barry Buzan, Ole Wæver and Jaap de Wilde. I examined the President's speeches using discursive analysis. Methodologically, I used a combination of qualitative and quantitative methods. The qualitative part involved the analysis of primary and secondary sources, including presidential statements, media reports and social media posts. The quantitative analysis relied on MAXQDA software to identify the most frequent word combinations in presidential speeches. A thorough analysis and interpretation of these speeches makes it clear that the president attempted to securitize the fall 2019 protests. He tried to present them as an existential threat to Chilean society that could only be resolved using extraordinary measures. The audience did not accept his discourse, the protesters continued to grow in number and eventually President Piñera had to discount his conditions and demands. For the reasons mentioned above, it should be clear that this was not a successful securitisation in this case, only a securitisation move.