Právní úprava metod kriminalistické praxe

Abstract

Právní úprava metod kriminalistické praxe Abstrakt Proč trestní řád upravuje pouze některé metody kriminalistické praxe? Je třeba řídit se při rozhodování o úpravě kriminalistické metody formou zákona konkrétními kritérii? Vztahují se tato kritéria na všechny metody kriminalistické praxe bez rozdílu? Nad těmito otázkami se autorka zamýšlí ve své práci. K jejich zodpovězení si vybírá tři kriminalistické metody - rekognici, identifikaci dle biologických stop a pachovou identifikaci. Jelikož se tyto metody vzájemně odlišují historickým vývojem, formou právní úpravy, i aktuálním přístupem judikatury, můžeme s jejich pomocí ilustrovat širokou paletu výhod, úskalí i východisek právní úpravy metod kriminalistické praxe. Autorka tyto aspekty analyzuje, zaujímá k nim odůvodněný postoj a navrhuje konkrétní věcná řešení. V první kapitole odhaluje tradiční charakter metody rekognice, se silnými kořeny zákonné právní úpravy z dob Rakouska-Uherska. Mapuje vývoj právní úpravy až k dnešku a vyzdvihuje přístup hodnocení důkazní síly této metody, jež zaujímá Ústavní soud. Druhá kapitola je věnována metodě identifikace dle biologických stop a přináší vhled do vědeckého vývoje až ke kriminalistické analýze DNA. Popis vývoje právní úpravy se zaměřuje na její rozpor s ústavně zaručenými právy v souvislosti s uchováváním osobních...

Legal regulation of methods of criminalistic practice Abstract Why does the Act No. 141/1961 Coll., on Criminal Procedure (Criminal Procedure Code) only regulate certain methods of criminalistic practice? Should specific criteria be followed when deciding whether to regulate criminalistic methods in the form of law? Do these criteria apply to all methods of criminalistic practice without any distinction? The author reflects on these questions in her work. To answer them, she chooses three criminalistic methods - eyewitness identification, identification by biological traces and scent identification. As these methods differ from each other in their historical development, form of legal regulation, and current approach of case law, we can use them to illustrate a wide range of advantages, pitfalls and solutions to legal regulation of methods of criminalistic practice. The author analyses these aspects, takes a reasoned stance on them and proposes specific substantive solutions. In the first chapter, the author reveals the traditional character of eyewitness identification, with strong roots in the legal regulation since the Austro-Hungarian Empire. She charts the development of the legislation up to the present day and highlights the approach taken by the Constitutional Court of the Czech Republic in...