Urbanism and Authoritarian Resilience: Preventing Popular Uprisings in Egypt
Urbanismus a autoritářská rezilience: Prevence veřejných povstání v Egyptě
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/195280Identifikátory
SIS: 259297
Kolekce
- Kvalifikační práce [18159]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hynek, Nikola
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Bezpečnostní studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra politologie
Datum obhajoby
18. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Angličtina
Známka
Výborně
Cílem tohoto výzkumu je pochopit vzájemné působení mezi autoritářskou odolností a městským plánováním v Egyptě, a to prostřednictvím analýzy egyptského hlavního města Káhiry po vojenském převratu v roce 2013. Tato práce vychází z předpokladu, že urbanistické plánování a designové volby shora mají politické a sociální důsledky, a zkoumá, jak se mechanismy strategie stability režimu založené na politické represi projevují v urbanistickém uspořádání Káhiry. S využitím komparativní metody jedné případové studie je nedávné urbanistické plánování Káhiry analyzováno z foucaultovské perspektivy. Analýza je založena na triangulaci z primárních arabských zdrojů, satelitních snímků, map a sekundární literatury. Získané výsledky ukazují, že mnohé z dokončených nebo právě dokončovaných restrukturalizačních projektů usnadňují rychlé a snadnější zadržení sil odporu ozbrojenými silami, pokud by někdy došlo k dalšímu masovému povstání velkého rozsahu. Kromě toho městská výstavba egyptské vlády podporuje narativ státem podporované prosperity, ve skutečnosti však vede k přesunu občanů do snadno sledovatelných satelitních měst na periferii. V neposlední řadě neustálý rozvoj segreguje různé socioekonomické třídy a politicky marginalizuje lidi žijící ve "slumech".
This research aims to understand the interplay between authoritarian resilience and urban planning within Egypt, by following the nature of regime robustness through an analysis of the Egyptian Capital, Cairo, after the military coup of 2013. This thesis assumes that there are political and social implications to top-down urban planning and design choices and explores how the mechanisms of political repression-based strategy of regime stability manifest themselves in the urban layout of Cairo. Using a comparative single case study method, Cairo's recent urban planning is analyzed in a Foucauldian framework. The analysis is based on triangulating from primary Arabic sources, satellite imagery, maps, and secondary literature. The results gathered are that many of the completed or currently being finished restructuring projects facilitate a rapid and easier containment of resistance forces by the armed forces if another big-scale mass uprising ever occurred again. Additionally, urban developments by the Egyptian government promote the narrative of state-sponsored prosperity, yet in reality, they lead to relocation of citizens to easily monitored satellite cities in the periphery. Finally, the continuous development segregates different socioeconomic classes, politically marginalizing the urban poor.