Filosofie magie: fenomén magického myšlení a magického rituálu"

Abstract

Even Plato and his philosophical apparatus were not exempt from the perception of reality as a hidden reality. That is, bringing things to revelation whose essence is the same as the essence of everything else, ie being. Plotinus in this analogously follows in Plato's footsteps and says that the lower, which comes out of the higher, is at the same time contained by the higher, because this coming out is a process in which everything in everything is contained in the end. In theurgy it means an ascent towards unity and at some point an entry into the ineffable. In this sense, Platonic philosophy remains an initiatory wisdom that can always be "safely" used for a practical ceremony with a religious overlap, as happened in the case of Neoplatonic theurgy, because Platonic philosophy itself already immanently contains what is the object of thought, namely the overlap and divine action. In Aristotelianism, which joins Platonism as a developing apparatus, these interpretations acquire the status of the first philosophy - theology, because dealing with the first causes of what is, means at the same time dealing with the originator of causes and thus with God or divinity itself. Platonism and Neo-Platonism are both philosophical movements that were heavily influenced by the teachings of the ancient Greek...

Ani Platón a jeho filosofický aparát nebyl oproštěn od vnímání reality jakožto reality skryté. To znamená, vytahování věcí ku zjevení, jejichž podstata je stejná jako podstata všeho ostatního, tj. bytí. Plotinos jde v tomto analogicky po stopách Platónových a říká, že nižší, které vychází z vyššího, je zároveň vyšším obsaženo, neboť toto vycházení je proces, v němž je v posledku obsaženo vše ve všem. V teurgii to znamená výstup směrem k jednotě a v určitém okamžiku vstup do nevyslovitelnosti. Platónská filosofie v tomto smyslu zůstává iniciační moudrostí, která může být vždy "bezpečně" využita k praktické ceremonii s náboženským přesahem, tak jak se stalo v případě novoplatonské teurgie, protože sama platónská filosofie již imanentně obsahuje to, co předmětem myšlení je, totiž přesah a božské působení. V aristotelismu, který se k platonismu připojuje jako rozvíjející aparát, získávají tyto výklady status první filosofie - teologie, protože zabývat se prvními příčinami toho co jest, znamená zároveň zabývat se původcem příčin a tedy Bohem či božstvím samotným. Platonismus a novoplatonismus jsou obě filozofická hnutí, která byla silně ovlivněna učením starověkého řeckého filozofa Platóna. Mají však některé klíčové rozdíly. V novoplatonském pojetí se platonská filosofie stává filosofií praktickou v...