Vytváření nové lokální identity v poválečném Teplicku

Abstract

The work focuses on the construction of local identity in the border area of Teplice in the post- war period, specifically during the 1950s and 1960s. The name 'Teplice region' is used in this work because, during this period, the extent of the present-day city of Teplice changed, and the name Teplice-Šanov was more commonly used at that time. The research was conducted by collecting archival and period materials and subsequently analyzing them. Sources were sought in archives, libraries, and online. Besides the Teplice region, some sources relate to the resettlement of the border regions in general, as specific locations were not always the focus. Before World War II, Teplice had a large Jewish and German community, and after the war, when the forced expulsion of Germans occurred, the border regions suffered from a lack of population and workforce. The aim of the analyses was to determine that various methods were employed in the settlement and formation of local identity, targeting a broad range of inhabitants. The focus was not limited to a single specific group of residents. Several institutions played a significant role in shaping the new identity, specifically the theater, cinemas, museum, spa, and various cultural events. Additionally, the analysis identified efforts to target tourism,...

Práce se zabývá konstruováním lokální identity v pohraniční oblasti na teplicku v poválečném období a konkrétně v 50. a 60. letech 20. století. Název teplicko je v této práci, kvůli tomu, že v tomto období se rozloha dnešního města Teplice měnila a v tomto období se spíše používal název Teplice-Šanov. Výzkum byl prováděn sběrem archivních a dobových materiálů a jejich následnou analýzou. Zdroje byly dohledávány v archivech, knihovnách a na internetu. Kromě Teplicka se některé prameny vztahují k doosidlování pohraničí celkově, protože ne vždy byla cílem konkrétní lokalita. Teplice před druhou světovou válku měly početnou židovskou a Německou komunitu a když po válce došlo k nucenému vysidlování Němců, tak pohraniční oblasti trpěly nedostatkem obyvatel a pracovních sil. Cílem analýz bylo shledání, že na osidlování a utváření lokální identity bylo využito mnohých metod a zacíleno na mnoho obyvatel. Zájmovým cílem nebyla pouze jedna konkrétní skupina obyvatel. Velkou roli v utváření nové identity mělo několik institucí, konkrétněji divadlo, kina, muzeum, lázně a mnohé kulturní akce. Zároveň byla pomocí analýzy identifikována i snaha cílit na turismus, a to především do místních lázní. Klíčová slova: Teplice, poválečné období, lokální identita, pohraničí, osidlování