Filozofické a svetonázorové základy waldorfskej pedagogiky. Antroposofický obraz človeka a sveta
Philosophical and worldview foundations of Waldorf pedagogy. Anthroposophical picture of man and the world
Filozofické a svetonázorové základy waldorfskej pedagogiky. Antroposofický obraz človeka a sveta
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/195382Identifikátory
SIS: 182624
Kolekce
- Kvalifikační práce [19158]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Svobodová, Zuzana
Zicha, Zbyněk
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Oddělení pro vědeckou činnost
Datum obhajoby
30. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Slovenština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
Rudolf Steiner, teorie poznání (epistemologie), věda, filozofie, antroposofie, duchovní věda, waldorfská pedagogika, myšlení, abstrakce, živé myšlení, GoetheKlíčová slova (anglicky)
Rudolf Steiner, theory of knowledge (epistemology), science, philosophy, anthroposophy, spiritual science, Waldorf pedagogy, thinking, abstractions, living thought, GoetheTato disertační práce se zabývá filozofickými a antroposofickými základy waldorfské pedagogiky. Představuje a analyzuje filozofické dílo Rudolfa Steinera (1861-1925). Zvláštní důraz je kladen na epistemologii, neboť jí se Steiner pokouší zdůvodnit nejen smyslově- empirické poznání (vědu), ale také možnost tzv. duchovního poznání či duchovní vědy. Předpokladem duchovní vědy (antroposofie) je přeměna myšlení v tzv. živé myšlení, jehož průkopníkem byl podle Steinera Johann W. von Goethe (1749-1832). Nikoli abstraktní pedagogické principy, ale takové živé myšlení má být také základem dobré praxe waldorfské pedagogiky. Pomůckou k oživení myšlení má být antroposofie. Jejím vztahem k filozofii a vědě se zabývá závěrečná část práce. V té bude také nastíněn kontext Steinerovy teorie poznání i antroposofie a jejich místo v dějinách filozofického myšlení. Ukáže se, že Steiner nabízí rozšířené pojetí vědy, než je to konvenční, což činí vědecké založení Steinerovy pedagogiky sporným. Uznání vědeckosti antroposofie se odvíjí jednak od uznání možnosti tzv. duchovní vědy, jednak má takové uznání vědeckou komunitou i vnitřní překážky v nesprávném uchopení antroposofie jak v antroposofickém hnutí, tak v prostředí waldorfských škol. Ukáže se, že Steiner zamýšlel antroposofii nikoli jako uzavřený světonázor, ale jako...
This dissertation deals with the philosophical and anthroposophical foundations of Waldorf pedagogy. It presents and analyses the philosophical work of Rudolf Steiner (1861-1925). Particular emphasis is placed on epistemology, because with it Steiner tries to justify not only sensory-empirical cognition (science), but also the possibility of so-called spiritual cognition or spiritual science. The prerequisite of spiritual science (anthroposophy) is the transformation of thinking into so-called living thinking, which Steiner believes was pioneered by Johann W. von Goethe (1749-1832). Not abstract pedagogical principles, but such enlivened thinking is also supposed to be the cornerstone of good practice in Waldorf pedagogy. Anthroposophy is to be an aid to the revitalization of thinking. The relation of anthroposophy to philosophy and science is dealt with in the final part of the thesis. In it will be also outlined the context of Steiner's theory of knowledge and anthroposophy and their place in the history of philosophical thought. It will be shown that Steiner offers an expanded conception of science than the conventional one, which makes the scientific foundation of Steiner's pedagogy questionable. The recognition of the scientific character of anthroposophy rests partly on the recognition of the...