Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorPiorecký, Karel
dc.contributor.authorHusárová, Zuzana
dc.date.accessioned2024-11-26T13:28:41Z
dc.date.available2024-11-26T13:28:41Z
dc.date.issued2024-11
dc.identifier.isbn9788024657837
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/195769
dc.description.abstractThe possibilities of generated cultural production have undergone fundamental changes in recent years, leading to a rethinking of existing approaches to the text and the artwork as such. To grasp this process, Zuzana Husárová and Karel Piorecký propose the term “neural network culture,” which captures a wide range of generative practices and reception mechanisms. The Culture of neural networks contextualizes the phenomenon of literary texts and other artifacts generated using the latest technological techniques. The generation of literary texts using neural networks is part of a broader cultural process, to which this publication formulates a position through the lens of literary science, media theory, and art theory. The scholarly debate over this topic has been inconsistent—on the one hand, it underestimates the diachronic connections between generated texts and the tradition of experimental and conceptual literature; on the other hand, it does not sufficiently clarify the new-generation procedures and the contribution of human and technological actors in them. Therefore, Husárová and Piorecký propose the notion of synthetic textual art, which reflects the specific roles of the different actors involved in generative practice and its intermedial nature. In doing so, they approach the topic from both historical and theoretical perspectives, analyzing the current state of generative practice in all three basic literary types and in the intermedial space using selected foreign and Czech-Slovak projects. This state of affairs is often distorted in media discourse and even mythicized in terms of the capabilities of “artificial intelligence”; therefore, a critical analysis of this media discourse is essential. Finally, the authors summarize the implications of this stage in the development of generative practice on creativity theory and literary theory.en
dc.description.abstractMožnosti generované kulturní tvorby prošly v posledních letech zásadními proměnami, které otevírají široké pole otázek a vedou k přehodnocování stávajících přístupů k textu a uměleckému dílu jako takovému. Pro uchopení tohoto procesu navrhujeme pojem „kultura neuronových sítí“, který je s to postihnout široké spektrum generativních postupů i recepčních mechanismů. Publikace Kultura neuronových sítí. Syntetická literatura a umění (nejen) v českém a slovenském prostředí si také klade za cíl důsledně kontextualizovat fenomén literárních textů (a jiných artefaktů) generovaných pomocí nejnovějších technologických postupů. Generování literárních textů pomocí neuronových sítí je součástí širšího kulturního procesu, k němuž touto publikací formulujeme stanovisko z pozice literární vědy, mediální teorie a teorie umění. Odborná rozprava nad tímto tématem je dosud velmi neustálená – na jedné straně podceňuje diachronní souvislosti mezi generovanými texty a tradicí experimentální a konceptuální literatury, na straně druhé nedostatečně objasňuje nové postupy generování a podíl lidských a technologických aktérů na nich. Proto navrhujeme pojem syntetické textové umění, který reflektuje specifické role jednotlivých aktérů zapojených do generativní praxe a její intermediální povahu. Ke zvolenému tématu tedy přistupujeme jak z historických, tak z teoretických pozic a na vybraných zahraničních a rovněž česko-slovenských projektech budeme analyzovat aktuální stav generativní praxe ve všech třech základních literárních druzích i v intermediálním prostoru. Tento stav bývá v mediálním diskurzu velmi často zkreslován, ba dokonce dochází k mytizování schopností „umělé inteligence“, proto bude podstatnou částí výkladu také kritická analýza tohoto mediálního diskurzu. Závěrem budou shrnuty důsledky, které má či v budoucnu může mít tato etapa ve vývoji generativní praxe v teorii kreativity a literární teorii.cs
dc.language.isoen
dc.publisherNakladatelství Karolinumcs_CZ
dc.rights.urihttps://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
dc.subjectartificial intelligenceen
dc.subjectAIen
dc.subjectneural networken
dc.subjectliteratureen
dc.subjectsynthetic literatureen
dc.subjectsynthetic arten
dc.subjectCzechen
dc.subjectSlovaken
dc.subjectgenerative literatureen
dc.subjectintermediaen
dc.titleThe culture of neural networks: Synthetic literature and art in (not only) the Czech and Slovak contexten
dc.typeknihacs_CZ
dc.typebooken_US
dcterms.accessRightsopenAccess
dcterms.extent256
uk.abstract.csMožnosti generované kulturní tvorby prošly v posledních letech zásadními proměnami, které otevírají široké pole otázek a vedou k přehodnocování stávajících přístupů k textu a uměleckému dílu jako takovému. Pro uchopení tohoto procesu navrhujeme pojem „kultura neuronových sítí“, který je s to postihnout široké spektrum generativních postupů i recepčních mechanismů. Publikace Kultura neuronových sítí. Syntetická literatura a umění (nejen) v českém a slovenském prostředí si také klade za cíl důsledně kontextualizovat fenomén literárních textů (a jiných artefaktů) generovaných pomocí nejnovějších technologických postupů. Generování literárních textů pomocí neuronových sítí je součástí širšího kulturního procesu, k němuž touto publikací formulujeme stanovisko z pozice literární vědy, mediální teorie a teorie umění. Odborná rozprava nad tímto tématem je dosud velmi neustálená – na jedné straně podceňuje diachronní souvislosti mezi generovanými texty a tradicí experimentální a konceptuální literatury, na straně druhé nedostatečně objasňuje nové postupy generování a podíl lidských a technologických aktérů na nich. Proto navrhujeme pojem syntetické textové umění, který reflektuje specifické role jednotlivých aktérů zapojených do generativní praxe a její intermediální povahu. Ke zvolenému tématu tedy přistupujeme jak z historických, tak z teoretických pozic a na vybraných zahraničních a rovněž česko-slovenských projektech budeme analyzovat aktuální stav generativní praxe ve všech třech základních literárních druzích i v intermediálním prostoru. Tento stav bývá v mediálním diskurzu velmi často zkreslován, ba dokonce dochází k mytizování schopností „umělé inteligence“, proto bude podstatnou částí výkladu také kritická analýza tohoto mediálního diskurzu. Závěrem budou shrnuty důsledky, které má či v budoucnu může mít tato etapa ve vývoji generativní praxe v teorii kreativity a literární teorii.cs
uk.abstract.enThe possibilities of generated cultural production have undergone fundamental changes in recent years, leading to a rethinking of existing approaches to the text and the artwork as such. To grasp this process, Zuzana Husárová and Karel Piorecký propose the term “neural network culture,” which captures a wide range of generative practices and reception mechanisms. The Culture of neural networks contextualizes the phenomenon of literary texts and other artifacts generated using the latest technological techniques. The generation of literary texts using neural networks is part of a broader cultural process, to which this publication formulates a position through the lens of literary science, media theory, and art theory. The scholarly debate over this topic has been inconsistent—on the one hand, it underestimates the diachronic connections between generated texts and the tradition of experimental and conceptual literature; on the other hand, it does not sufficiently clarify the new-generation procedures and the contribution of human and technological actors in them. Therefore, Husárová and Piorecký propose the notion of synthetic textual art, which reflects the specific roles of the different actors involved in generative practice and its intermedial nature. In doing so, they approach the topic from both historical and theoretical perspectives, analyzing the current state of generative practice in all three basic literary types and in the intermedial space using selected foreign and Czech-Slovak projects. This state of affairs is often distorted in media discourse and even mythicized in terms of the capabilities of “artificial intelligence”; therefore, a critical analysis of this media discourse is essential. Finally, the authors summarize the implications of this stage in the development of generative practice on creativity theory and literary theory.en
dc.publisher.publicationPlacePrahacs_CZ
uk.internal-typeuk_publication
dc.identifier.doi10.14712/9788024657844
dc.identifier.isbnPDF9788024657844


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam

https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
Kromě případů, kde je uvedeno jinak, licence tohoto záznamu je https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV