Román Plochozemě a žákovo uchopení čtvrté dimenze

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá propojením dvou na první pohled sobě vzdálených disciplín, kterými jsou matematika a literatura. Cílem práce je analyzovat, zda jsou vybraní žáci schopni zlepšit své uchopení čtvrté dimenze pomocí analogie představené v ukázce z ro- mánu Edwina Abbotta Abbotta s názvem Plochozemě. Práce začíná kapitolou zaměřenou na historii čtvrté dimenze a úvah s ní spojených. V další části je představen autor a jeho dílo Plochozemě. Dále je popsán výskyt analogie, literatury a čtvrté dimenze v Rámcově vzdělávacím programu pro gymnázia a dalších zdrojích týkajících se výuky matematiky. Následně je představena teorie generických modelů od Hejného a van Hiele model geomet- rického myšlení. V poslední podkapitole teoretické části je nastíněn problém s představou čtvrté dimenze, který souvisí s tím, že žijeme ve trojrozměrném světě. Teoretická část slouží jako podklad k praktické části práce, kde je představena kvalitativní případová stu- die. Ta spočívala v tom, že žáci pátých ročníků šestiletého gymnázia dostali k vypracování dva pracovní listy, mezi nimiž byl odstup jednoho týdne. Tyto dva pracovní listy byly pak porovnány a vyhodnoceny, podle toho, jak se odpovědi žáku od prvního k druhému pracov- nímu listu změnily, v závislosti na tom, zda mezitím ukázku z románu Plochozemě...

This diploma thesis deals with the connection between mathematics and literature, two disciplines that may seem distant from each other. The aim of this work is to analyze whether selected students are able to improve their perception of the fourth dimension with the help of the analogy introduced in an excerpt from Edwin Abbott Abbott's book called Flatland. This thesis begins by introducing firstly, the history of the fourth dimension and the way it is conceptualized, and secondly, the author and the book Flatland. The theoretical part continues by providing a description of the occurrence of analogy, literature, and the fourth dimension in the Framework Education Programme for Secondary General Education as well as other sources focused on teaching mathematics. Next, the theory of the general models introduced by Hejný is summarized, followed by the van Hiele model of geometric thinking. The theoretical part of the thesis ends with a description of our limitations regarding the representations of the fourth dimension. This first part of the work stands as the basis for the practical part of the thesis that introduces a quantitative case study which was realized in the following way. Two tests were given a week apart to the fifth-year students of a sixth-year grammar school. The aim was to...