Dospělé ženy s poruchou příjmu potravy

Abstract

Cílem této rigorózní práce je co možná nejlépe porozumět jedinečné zkušenosti dospělých žen s poruchou příjmu potravy a identifikovat klíčová témata, které se s tímto fenoménem pojí. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní přístup. Jako konkrétní metoda byla vybrána Interpretativní fenomenologická analýza, jejíž záměrem je porozumění žité zkušenosti člověka. Výzkumný vzorek tvoří pět žen, které se nyní nacházejí ve věku odpovídající střední dospělosti. Každá z nich má zkušenost s dlouhotrvající poruchou příjmu potravy. Sběr dat probíhal za pomoci polostrukturovaných rozhovorů a následná analýza odpovědí respondentek probíhala ve dvou krocích. Nejdříve byly zkoumány zkušenosti jednotlivých žen a jejich základní́ schémata, přičemž byly zdůrazněny podstatné vlastnosti a rysy respondentek. Na druhé úrovni byla identifikována společná témata a kategorie zkoumaných osob. Konkrétně se jedná o nefunkční rodinné prostředí a trauma, sycení základních potřeb zástupným způsobem, objektifikaci, izolaci a sebedestrukci. Hlavní zjištění byla následně ukotvena teoretickými koncepty a již existujícími výzkumy. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, střední dospělost, interpretativní fenomenologická analýza, životní příběh, zkušenost

The aim of this rigorous thesis is to achieve the best possible understanding of the unique and individual experience of adult women with eating disorders and the identification of key themes associated with this phenomenon. A qualitative approach was chosen for this work. The specific method selected was Interpretative Phenomenological Analysis, which aims to understand the lived experience of individuals. The research sample consists of five women who are currently in middle adulthood. Each of them has experience with a long-standing eating disorder. Data collection was conducted through semi-structured interviews, and their subsequent analysis took place in two steps. Firstly, the experience of each woman and their basic schemas were examined, emphasizing essential characteristics and features of the respondents. Secondly, common themes and categories of the participants were identified. Specifically, these include dysfunctional family environment and trauma, meeting basic needs in a substitute way, objectification, isolation, and self-destruction. The main findings were then anchored in theoretical concepts and existing research. Keywords: eating disorders, middle adulthood, interpretative phenomenological analysis, life story, experience