Dynamické parametry hodnocení pozitivní reakce na podání tekutin v časném pooperačním období u kardiochirurgických nemocných

Abstract

Tekutinová léčba přestavuje u pacientů s akutním oběhovým selháním jednu z klíčových intervencí ke zvýšení srdečního výdeje a zlepšení perfuze tkání. Pouze přibližně 50 % pacientů v intenzivní péči je však tzv. fluid responderů, tedy u nich po podání tekutin dojde k významnému vzestupu srdečního výdeje (CO). Hypervolemie je navíc u kriticky nemocných pacientů spojena se zvýšením morbidity i mortality, proto by měla být před podáním tekutin rutinně testována fluid responzivita, s výjimkou stavů, kde je hypovolemie zřejmá. Statické parametry preloadu, jako jsou centrální žilní tlak a tlak v zaklínění, předpovídají fluid responzivitu velmi nespolehlivě, ačkoli jsou v klinické praxi běžně používány. Dynamické parametry a testy, jako například variace pulzního tlaku nebo test pasivního zvedání nohou, poskytují mnohem vyšší přesnost, ale jsou zatíženy významnými limitacemi, které snižují jejich spolehlivost nebo dokonce zabraňují použití v některých klinických situacích, což podtrhuje přínos kombinace různých testů. Cílem naší studie bylo vyzkoušet některé z méně prozkoumaných parametrů k predikci fluid responzivity u pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu. V první fázi jsme hodnotili spolehlivost end-expiračního (EEOT) a end-inspiračního okluzního testu (EIOT) u sedovaných, uměle ventilovaných...

Fluid infusion is a critical first-line therapeutic intervention for enhancing cardiac output and organ perfusion in patients experiencing acute circulatory failure. However, only approximately 50 % of intensive care patients are fluid responsive, meaning they respond to fluid administration with a significant increase in cardiac output (CO). Additionally, hypervolemia has been shown to increase both morbidity and mortality in critically ill patients. Except in cases of clear hypovolemia, fluid responsiveness should be routinely assessed before fluid expansion. Despite their widespread use in clinical practice, static parameters of preload, such as central venous pressure or pulmonary artery occlusion pressure, predict fluid responsiveness poorly. Dynamic parameters and tests, such as pulse pressure variation or passive leg raising, provide much higher accuracy but are burdened with significant limitations that reduce their reliability or even prevent their use in many clinical settings, emphasizing the usefulness of a combination of different tests. The aim of our study was to test some of the less explored parameters for the prediction of fluid responsiveness in patients after myocardial revascularisation surgery. In the first phase, we assessed the reliability of end-expiratory (EEOT) and...