Zásada nemo tenetur se ipsum accusare

Abstract

Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zásadou nemo tenetur se ipsum accusare a jejím vztahem k veřejnému zájmu na objasňování trestné činnosti a ukládání trestů jejím pachatelům. Práce se zabývá jak historickým a teoretickým základem, ze kterého zásada vychází, tak jejími praktickými dopady na trestní řízení. První kapitola práce je úvodem do pochopení samotného pojmu zásady nemo tenetur se ipsum accusare a jeho možných překladů, které dodnes mají vliv na vývoj v judikatuře. Druhá kapitola poskytuje vhled do historického vývoje zásady na evropském kontinentu a mapuje její kořeny, jež sahají až do dob starověku. V jejím závěru jsou z historických dat vyvozeny závěry směřující k porozumění průběhu vývoje zásady a posouzení možného vlivu rozvoje kriminalistických disciplín a technického pokroku na její uplatňování. Třetí kapitola je zaměřena na současnou úpravu zásady počínaje jejím zakotvením v českém ústavním pořádku, zejména pak úpravou článků Listiny základních práv a svobod, ze kterých je zásada odvozována. Dále se stručně zabývá úpravou zásady na zákonné úrovni a rozebírá vybranou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, která je zásadní k pochopení výkladu zásady z článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Čtvrtá kapitola na několika vybraných...

Nemo tenetur se ipsum accusare principle Abstract This thesis explores the principle of nemo tenetur se ipsum accusare and its relation to the public interest in the investigation of crimes and the imposition of penalties on offenders. The thesis addresses both the historical and theoretical foundations of the principle, as well as its practical implications for criminal proceedings. The first chapter introduces the concept of nemo tenetur se ipsum accusare, along with its various possible translations, which continue to influence the development of jurisprudence to this day. The second chapter provides an insight into the historical development of the principle on the European continent, tracing its origins back to ancient times. It concludes with an analysis of historical data aimed at understanding the evolution of the principle and assessing the potential influence of advancements in forensic disciplines and technological progress on its application. The third chapter focuses on the current legal framework of the principle, starting with its incorporation into the Czech constitutional order, particularly through the articles of the Czech Charter of Fundamental Rights and Freedoms from which the principle is derived. It also briefly examines its statutory regulation and analyzes selected case law from...