Vliv telerehabilitace na posturální stabilitu pacientů po operaci vestibulárního schwannomu

Abstract

Teoretická části práce popisuje vestibulární schwannom a jeho léčbu, základní anatomické struktury a neurofyziologické funkce vestibulárního systému, dále shrnuje poznatky ohledně vestibulární rehabilitace a telerehabilitace. Praktická část diplomové práce se zabývá možností využití telerehabilitace v rámci následné péče pro pacienty po resekci vestibulárního schwannomu. Metodika: V praktické části podstoupilo 10 probandů po resekci vestibulárního schwannomu individualizovaný telerehabilitační program v období po ukončení hospitalizace. Program obsahoval 6 terapeutických intervencí, které byly pomocí videohovoru provedeny pod dohledem fyzioterapeuta. Během první a poslední intervence byly naměřeny hodnoty posturální stability stoje (stoj spojný, tandemový stoj) a chůze (tandemová chůze). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zdali je tato skupina pacientů daný program absolvovat. Vedlejším cílem práce bylo sledovat změny ve vývoji posturální stability. Výsledky: Studii dokončilo všech 10 probandů s průměrnou dobou od operace 36,6  4,8 dní. Při testování posturální stability pomocí stoje spojného a stoje na jedné dolní končetině bylo dosaženo maximálního výsledku všemi probandy a má pro tuto skupinu pacientů nízkou rozlišovací schopnost. Během hodnocení posturální stability stoje bylo prokázáno...

The theoretical part of the thesis describes vestibular schwannoma and its treatment, the basic anatomical structures and neurophysiological functions of the vestibular system, and summarizes the knowledge regarding vestibular rehabilitation and telerehabilitation. The practical part of the thesis deals with the possibility of using telerehabilitation in aftercare for patients after resection of vestibular schwannoma. Methodology: In the practical part, 10 probands underwent an individualized telerehabilitation program after resection of vestibular schwannoma in the post- hospitalization period. The program consisted of 6 therapeutic interventions, which were delivered via video call under the supervision of a physiotherapist. During the first and last intervention, postural stability of standing (standing joint, tandem standing) and walking (tandem walking) were measured. The main aim of the study was to determine whether this group of patients could complete the program. A secondary aim of the study was to observe changes in postural stability. Results: All 10 probands completed the study with a mean time since surgery of 36.6  4.8 days. While testing postural stability using jointed stance and standing on one lower limb, the maximal results were achieved by all probands and thus the tests have...