Expanze a diverzita stínového vzdělávání: Globální pohledy, lokální kontexty
The expansion and diversity of shadow education: Global perspectives, local contexts
habilitační práce
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/196192Identifikátory
Kolekce
- Habilitační práce [29]
Autor
Oponent práce
Knecht, Petr
Urbánek, Petr
Černá, Monika
Afiliace autora
Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Pedagogika
Datum obhajoby
7. 3. 2024
Jazyk
Čeština
Známka
Informace není k dispozici
Stínové vzdělávání je souhrnné označení různých druhů a forem soukromého doučování, tedy výuky poskytované v naukových předmětech nad rámec běžného školního rozvrhu, za kterou rodiče či žáci platí. Stínové vzdělávání je globální fenomén, jehož rozšíření, charakteristiky, ale i příčiny a implikace se liší v závislosti na lokálním kontextu. Cílem habilitační práce je 1) zmapovat a zhodnotit stav a vývoj domácího i zahraničního výzkumu tohoto fenoménu; 2) srovnat základní charakteristiky (podobu, míru rozšíření) a zdokumentovat makroúrovňové determinanty stínového vzdělávání napříč světovými regiony (zvláštní pozornost je věnována i specifikům stínového vzdělávání v České republice). Metodologicky se práce opírá o kritické studium a analýzu více než 500 recenzovaných časopiseckých studií, monografií a další šedé literatury. Kvantita empirických nálezů o stínovém vzdělávání se v poslední dekádě významně zvýšila, stejně jako metodologická kvalita výzkumných šetření. Vyzrálost tohoto výzkumného pole dokládají mimo jiné nově vznikající metaanalýzy na různá témata, velké množství monotematických čísel odborných časopisů a zejména kvantitativní růst počtu empirických. Ve světě je stínové vzdělávání nejrozšířenější ve východní Asii, kde fenomén vyvěrá z kultury konfucianismu a vysoké konkurence u high-stake zkoušek. Mnohé země Blízkého východu, Afriky i Jižní Asie jsou charakteristické politickou nestabilitou, ekonomickými problémy nebo slabými institucemi, což vede k velké ochotě učitelů přivydělávat si (často neetickým) soukromým doučováním. V Evropě je tradičně stínové vzdělávání nejrozšířenější v jižních státech a také v bývalých zemích Východního bloku, což je dáno historickými zkušenostmi (tranzice k tržnímu hospodářství) a také malou mírou důvěry rodičů v kvalitu vzdělávacího systému. Málo rozšířené je stínové vzdělávání v Severní Americe (zejména v Kanadě) a Severní Evropě, které jsou charakteristické nízkou mírou nerovností, nízkou mírou soutěživosti a kvalitativní stratifikace vzdělávacích organizací, a vysokou kvalitou vzdělávacích systémů, které jsou schopné dobře uspokojovat individuální vzdělávací potřeby žáků. Práce dokládá, že podobu a rozšíření stínového vzdělávání na makroúrovni ve světě determinují institucionální, ekonomické, kulturní i politické faktory.
Shadow education is an umbrella term for various types and forms of private tutoring, i.e. tuitoring provided in academic subjects beyond the regular school schedules, which is paid for by parents or pupils. Shadow education is a global phenomenon whose scale, characteristics, and also causes and implications vary depending on the local context. The aim of the habilitation thesis is 1) to map and evaluate the state and development of domestic and foreign research into this phenomenon; 2) compare the basic characteristics (form, scale,...) and document the macro-level determinants of shadow education across world regions (special attention is also paid to the specifics of shadow education in the Czech Republic). Methodologically, the work is based on a critical study and analysis of more than 500 peer reviewed journal studies, monographs and other gray literature. The quantity of empirical findings on shadow education has increased significantly in the last decade, so has the methodological quality of research investigations. The maturity of this research field is evidenced, among other things, by emerging meta-analyses on various sub topics, by a large number of monothematic issues of scientific journals and, in particular, the quantitative growth in the number of empirical studies. In the world, shadow education is most widespread in East Asia, where the phenomenon stems from the culture of Confucianism and high level of competition in high-stakes exams. Many countries in the Middle East, Africa and South Asia are characterized by political instability, economic problems or weak institutions, which leads to a great willingness of teachers to make extra money by (often unethical) private tutoring. In Europe, shadow education is most widespread in the southern states and also in the former Eastern Bloc countries due to historical experience (transition to a market economy) and also to a small degree of parental trust in the quality of the education system. Shadow education is not widespread in North America (especially in Canada) and Northern Europe, which are characterized by a low level of inequality, a low level of competition and of qualitative stratification of educational organizations, and by a high quality of educational systems that are able to meet the individual educational needs of students well. The thesis proves that the form and expansion of shadow education at the macro level in the world are determined by institutional, economic, cultural and political factors.