The Stojka family: Spatial mobility and territorial anchoredness of Lovara Vlax Roms in the former Czechoslovakia

Abstract

The book traces the history of a Romani family from the territory of today’s Slovakia across the 19th and 20th centuries. Working with a large body of diverse historical sources as well as with a wealth of ethnographic data, Markéta Hajská places the story of the Stojka family in two historical arenas: the history of Czechoslovakia, as an example of a newly-emerging Central European nation-state during a highly turbulent period of complex political changes, and the history of Roms in Central Europe as a heterogeneous ethnic group that has historically formed part of local multi-ethnic societies.

The Stojka family belonged to a particular group of Roms, a minority within the diverse Slovak Romani population, self-identifying today as Lovara or Vlax Roms. The Lovara economies were based on regular trade routes of varying lengths across today’s Czech and Slovak Republics, Austria, Poland and Hungary. At the same time, contrary to the popular misconception of “travelling Gypsies” as non-belonging nomads, and notwithstanding the continuity of policing practices and securitisation of varying intensity directed at the people subsumed under this term by the changing state authorities, the Stojka family was also residentially and socially anchored in a particular local rural community through a network of diverse social relations including house ownership.

Kniha přináší podrobnou rekonstrukci příběhu jedné rodiny olašských Romů – Lovárů a věnuje se jejich právní, ekonomické i sociální přináležitosti k území bývalého Československa v časové perspektivě od konce 19. století až po 60. léta 20. století. Je založená na centrálním příběhu jedné rozvětvené rodiny Lovárů původem ze západního Slovenska, sestaveném na základě kombinace rozsáhlého archivního výzkumu a vyprávění romských pamětníků. Autorka zde ukazuje, jakých různých podob a forem nabývala prostorová mobilita a územní ukotvenost obyvatel, kteří se sami identifikovali jako Romové, resp. olašští Romové (Lovárové) a kteří současně byli státními orgány označováni za „cikány“ či „potulné cikány“. Na pozadí příběhů jedné rodiny se zaměřuje na vybrané aspekty a kontinua politik vůči Romům a specificky vůči „kočujícím Romům“ v Československu, od opatření platných za Rakousko-uherské monarchie přes prvorepublikový zákon o kočujících cikánech až po realizaci zákona o trvalém usídlení potulných osob a jeho důsledky. Podrobně pojednává o nástrojích protiromské legislativy v dlouhém časovém horizontu napříč velice rozmanitými politickými režimy, různými regiony i proměňujícími se socio-ekonomickými podmínkami a detailně sleduje dopady těchto opatření na životy Romů, na příkladu konkrétní romské rodiny.