Změny sluchové funkce během postnatálního vývoje

Abstract

7 SOUHRN 6.1. Experimentální část Mechanismy vzniku poruch sluchu během stárnutí byly studovány u dvou kmenů potkanů. U velmi starých potkanů kmene Long-Evans (stáří 30-36 měsíců) byl zjištěn jen mírný pokles v audiogramu získaném na základě měření vyvolaných sluchových kmenových potenciálů (ABR audiogram), žádné nebo jen malé změny v amplitudách distorzních produktů otoakustických emisí (DPOAE), žádné změny v parametrech tympanometrických měření, minimální změny v klikem evokovaných ABR a malá ztráta vláskových buněk (omezená hlavně na apikální a bazální konce Cortiho orgánu). Potkani kmene Long-Evans jsou proto vhodným experimentálním modelem pro studium mechanismů stárnutí sluchu při dobře zachované sluchové funkci. U rychlestárnoucích potkanů kmene Fischer 344 (F344) (délka života potkanů F344 nepřesahuje výrazně 24 měsíců) jsou věkem podmíněné změny sluchové funkce mnohem více zřetelné. Ztráta sluchu se u nich objevuje na konci prvního roku života a během dalších 12 měsíců se rychle prohlubuje. Během 2. roku života se výrazně zhoršuje sluchový práh (zvláště na vysokých frekvencích), dochází ke značnému poklesu amplitudy DPOAE až k jejich úplné ztrátě a signifikantně se zhoršují parametry přenosu zvuku přes středouší. Výrazné degenerativní změny byly detekovány ve tkáni stria vascularis a u fibroblastů...

8 přítomny spontánní otoakustické emise (SOAE). Amplitudy otoakustických emisí TEOAE, jejichž frekvenční spektrum leželo v rozmezí 0,5-8 kHz, se výrazně snižovaly s věkem. Vysokofrekvenční sluchová ztráta se tedy může odrazit ve snížení amplitudy TEOAE měřené na nízkých a středních frekvencích. Vyhodnocení sluchových ztrát v rozšířeném frekvenčním pásmu spolu se záznamem TEOAE a SOAE může napomoci detekci počínajících sluchových poruch v dětském věku, které nemohou být odhaleny klasickou audiometrií s frekvencí do 8 kHz. Ve studii byly dále hodnoceny audiologické charakteristiky dětí a mladistvích trpících tinnitem různé etiologie a porovnány s obdobnými vyšetřeními u kontrolní skupiny stejně starých dobrovolníků. U jednotlivých pacientů nebyla nalezena korelace mezi původem tinnitu a výsledky audiometrických testů, tj. tónovým audiogramem a výsledky záznamu evokovaných otoakustických emisí (TEOAE a DPOAE). Byl zjištěn pouze významně nižší výskyt SOAE (44,6 % uší) u mladých pacientů s tinnitem v porovnání s 62,5% uší v kontrolní skupině dětí a mladistvých. Nicméně byla pozorována silná závislost amplitud a frekvenčních charakteristik TEOAE a DPOAE na stupni sluchové ztráty bez ohledu na zdroj tinnitu. SUMMARY Experimental part Mechanisms of age-related hearing loss were studied in two rat strains. In aged...