"Slovak Quislings": Tiso Sympathizers in Postwar Correspondence of the US Department of State

Abstract

Tato práce užívá poststrukturalistického lingvistického výzkumu, konkrétně aplikuje Kritickou diskurzivní analýzu na telegramy, které byly adresovány americkému State Departmentu po konci druhé světové války a jejichž odesilatelem byl Slovenský akční výbor, slovenská separatistická skupina spojená s nacistickými tendencemi. Větší množství textů je v ní analyzováno tak, aby mohly být učiněny povšechné výroky o specifických jazykových prostředcích, kterých tento výbor užíval ve své obhajobě Slovenského státu, ve svém lobování za americkou intervenci v soudním procesu s Jozefem Tisem, ve svých provoláních mezinárodnímu společenství, aby byla proti Československu užita některá protiopatření za údajné špatné zacházení se Slováky, ve svých požadavcích, aby byl v Československu rozpoután plebiscit o Slovenské nezávislosti atd. K tomuto účelu rétorika Tisových přívrženců užívá několika (často vzájemně se vylučujících) diskurzů a opírá své argumenty o téměř cokoliv, ať už je tím doktrína o sebeurčení národů, mezinárodní právo a všeobecná lidská práva, pseudobiologická odůvodnění, teologická a fatalistická přesvědčení, antiimperialistický odpor, protikomunistická nevraživost či národní šovinismus. Touha po slovenské státnosti v těchto textech je natolik silná, až je zcela ochotna vrhnout se k uctívání...

This thesis applies post-structuralist linguistic inquiry, specifically Critical Discourse Analysis, to the telegrams that had been addressed to the US Department of State in the aftermath of the Second World War, and sent by the Slovak Action Committee, a Nazi-adjacent Slovak separatist group. A large body of text is analyzed such that summary statements can be made about the specific semantic means this Committee used in its apologia of the Slovak State, its advocacy for US intervention in the trial of Jozef Tiso, its pleas to the international community to initiate certain countermeasures against Czechoslovakia for alleged mistreatment of the Slovaks, its demands that a plebiscite be incited in Czechoslovakia etc. To this end, the rhetoric of Tiso sympathizers mobilizes several (oftentimes mutually contradictory) discourses, leaning its arguments on almost anything, be it the doctrine of Self- Determination, international law and universal human rights, pseudo-biological justifications, theological and fatalist beliefs, anti-imperialist ressentiments, anti-Communist hostility or national chauvinism. The desire for Slovak statehood in these texts is so strong, in fact, that it is entirely willing to plunge itself to the veneration of any political philosophy that might justify such an end....