Šintó během revoluce Meidži: selhala ideologie, nebo její nositelé?

Abstract

V diplomové práci zkoumám roli šintó na počátku období Meidži mezi lety 1868-1884 a kladu otázku, zda v procesu nastavení šintó jako sjednocující státní ideologie selhala samotná ideologie, nebo její nositelé. Hlavním cílem je analyzovat, jak šintó přispělo k posílení role císařské moci a utváření moderní japonské národní identity v kontextu politických a společenských změn. V práci vycházím z komparativní analýzy revolučních a reformních procesů v některých jiných zemích, jako byly reformy pozdní dynastie Čching a mladoturecká revoluce. V práci zkoumám úlohu ideologie jako nástroje pro mobilizaci společnosti a legitimizaci moci. Hlavní důraz kladu na vývoj šintó od náboženské tradice k politickému nástroji v rámci státní správy, včetně jeho institucionalizace a propojení s císařskou autoritou. Přestože bylo v tomto období šintó prosazováno jako fukko šintó, nedošlo k jeho důslednému zavedení a po několika pokusech nadále koexistuje s buddhismem. Pro potřeby srozumitelného překladu smluv se západními mocnostmi v práci zkoumám také proces vývoje pojmu náboženství v Japonsku, jakožto ekvivalentu k západnímu pojetí náboženství, který vedl až k ukotvení šintó a náboženské svobody v ústavě Meidži. Výzkum ukazuje, že úspěch šintó jako státní ideologie byl omezený. V poslední kapitole zkoumám klíčové...

In this thesis, I examine the role of Shinto in the early Meiji period between 1868 and 1884 and I ask whether the ideology itself or its bearers failed in the process of establishing Shinto as a unifying state ideology. My main objective is to analyze how Shinto contributed to the empowerment of imperial power and the formation of modern Japanese national identity in the context of political and social change. The thesis is based on a comparative analysis of revolutionary and reform processes in some other countries, such as the reforms of the late Qing dynasty and the Young Turk revolution. I examine the role of ideology as a tool for mobilizing society and legitimizing power. I mainly focus on the development of Shinto from a religious tradition to a political tool within the state administration, including its institutionalization and its connection to the imperial authority. Although Shinto was promoted as fukko shinto during this period, it was not consistently implemented, and after several attempts it continues to coexist with Buddhism. For the purposes of a comprehensive translation of the treaties with Western powers, I also examine the process of the development of the concept of religion in Japan as an equivalent to the Western concept of religion, leading up to the anchoring of Shinto...