Analyse des Romans "Das Versprechen" und drei Filmfassungen mit der gleichen Thematik

Abstract

Ve své diplomové práci jsem se zabývala, srovnáním a analýzou románu "Slib" od Friedricha Dürrenmatta a třemi filmovými zpracováními, která sice pojednávají o stejném tématu, ale prezentují je odlišnými způsoby. Pracovala jsem s filmy: "Stalo se za bílého dne" z let 1958 a 1997 a dále s filmovou verzí "Přísaha" z roku 2001. V úvodu jsem vytvořila následující hypotézy: Autor se ani ne rok po natočení filmu rozhodl napsat knihu se stejnou tématikou, nejspíš proto, že nebyl s filmem úplně spokojený. Postava hlavního hrdiny se bude s největší pravděpodobností měnit v závislosti na době, v níž dílo vzniklo. Americký film se bude od evropských zpracování výrazně lišit, a to i přestože vychází z románu "Das Versprechen". Při zpracování současného stavu výzkumu jsem zjistila, že ačkoli Dürrenmatt patří k nejvýznamnějším švýcarským autorům, sekundární literarury, která se zabývá jeho díly, není mnoho. Co se publikační činnosti týká, vyšlo několik životopisů tohoto autora, dále také sborníky, které analyzují jeho divadelní hry. Kriminální román "Slib" a především úloha Dürrenmatta v roli scénáristy ve filmu "Stalo se za bílého dne" nejsou dosud podle mých informací v odborné literatuře zevrubně zpracovány.

In der Einführung meiner Diplomarbeit habe ich drei Hypothesen gebildet, die ich jetzt in meinen Abschlussworten verifiziere. Ich habe interessant gefunden, dass Dürrenmatt ein Jahr nach dem Film "Es geschah am hellichten Tag" den Roman "Das Versprechen" mit dem Untertitel "Requiem auf den Kriminalroman" geschrieben hat. Dieser Ablauf war für die damalige Zeit ziemlich untypisch, in den meisten Fällen hat man zuerst ein Buch geschrieben und erst dann hat man davon ein Drehbuch geschaffen. Von dem Film war Dürrenmatt ein bisschen enttäuscht, man hat sich dem Geschmack des Zuschauers anpassen müssen. Der Film mit der pädagogischen Wirkung sollte als eine Warnung und zugleich Veröffentlichung eines unangenehmen Themas des Kinderverbrechens dienen. Den Roman kann man als einen Gegenpol des Films erklären. Der Autor stellt Matthäis Geschichte dem Leser in einem breiteren Kontext vor. Der Erzähler Dr. H. schildert die schon vergangene Geschichte, mit allem was voranging und was folgt. Die Figuren werden in einem anderen Licht wahrgenommen. Im Gegensatz zum Film erfährt man auch einige Informationen über die politischen Umstände in der Schweiz. Der Schriftsteller bietet hier philosophische Veranlassungen, die im Film nicht erscheinen. An der Figur Matthäi wird ein gutes Beispiel der Existenzkrise gezeigt. Er hat...