Ženy skupiny UB 12 v kontextu dobové české kultury

Abstract

Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I spo1ečensko - kultumí scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modemu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Jednou z takových skupin byla i UB 12, založená roku 1959. Uskupení nebylo generačně jednotné, pojítkem kromě vzájemných vztahů byl vedle obdivu k francouzské kultuře a umění také příklon některých členů k tzv. poetice všedního dne. UB 12 ukončila svou činnost po roce 1968. Přestože skupina nebyla umělecky příliš jednotná a neměla ani společný manifest (což často vedlo k jejímu hodnocení jako průměmé či nevýrazné), zaujala v českém umění významné místo. Mnozí členové UB 12 (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Hlavní částí práce jsou portréty ženských členek skupiny UB 12- Věry...

The era of the years 1948 - 1968 in Czechoslovakia was full of historical reversions and events. Also sociocultural scene passed in this period through important changes. From the repressions of the fifties through "the golden sixties" to the "normalisation" of the seventies; all in the shadow of communistic totality. Beside the official art under the dictate of socialist realism the antinomie movements occured here; connecting at prewar modem and avantgarde at the beginning. After enforcing the abandoning of the interdict of art groups, the artists began to associate themselves to different groups, based on friendship or collective artistic opinions. One ofthese groups was UB 12, founded in 1959. The artists ofthe group were of different age; beside of friendship the admiration for French culture and art and also the "poetics of everyday life" was the link between some of them. The group broke after the year 1968. Although the group wasn't united in artistic manners and didn't have the collective manifesto (which often led to its evaluation as average or inexpressive ), it assumed important place in the Czech art. Many of its members (like Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová) are considered as ones of the most outstanding artistic personalities of the Czech art of the second half of201 h...