Sebevražednost u mladistvých a krizová intervence

Abstract

Fenomén sebevraždy v nejrůznějších podobách a obměnách provází lidskou civilizaci od jejího samého počátku. Na sebevraždu nelze pohlížet bez znalostí sociálně kulturních souvislostí. Cílem mé práce bylo poskytnout komplexní pohled na sebevraždu na základě historického a kulturního postoje, popsat dva hlavní způsoby náhledu na sebevražedné chování, jejímiž představiteli jsou T. G. Masaryk a E. Durkheim, ale rovněž zmapovat problematiku sebevražednosti u mladistvých. Získat, shromáždit a porovnat základní poznatky z oblasti sebevražednosti jako společenského a sociálního problému, pochopit zvláštnosti sebevražedného jednání u dětí a mládeže, uvědomit si sociální aspekty suicidality, rozpoznat suicidální vývoj jedince, jeho charakteristické rysy. Mým záměrem bylo popsat aktuální stav dané problematiky spolu se zásadami prevence sebevražedného jednání ve školním prostředí a krizové intervence.

Suicide phenomenon in its various forms goes hand-to-hand with human civilization since very beginning. Suicide can not be understood without knowledge of socio-cultural context. Goal of this work is to provide complex view of the suicide based on historical and cultural attitude, to describe two main views of the suicidal behavior represented by theories of T.G.Masaryk and E. Durkheim and also focus on suicidal behavior in youth. More precisely main goals are: to obtain, gather and compare basic knowledge of suicidality as a social problem, to understand specific features of suicidal behavior of children and youth, to realize social aspects of suicidality, to recognize suicidal progress of person and its specific features. My intention is to describe current status of this problemacy together with principles of suicidal behavior prevention in school environment and crisis intervention.