Účel a racionalita v teorii jednání: Max Weber, Talcott Parsons a nástin alternativy

Abstract

Předložená práce zkoumá úlohu pojmu účel v teorii jednání a to, jakým způsobem může být naplnění účelu považováno za racionální. Výchozím bodem je intuice Frankfurtské školy, která moderní společnost označila za iracionálně racionální. Doplněním účelu o rozměr jeho šířky - spektra možností, které jsou pro aktéra v jednání otevřeny - se tento pojem snažím diferencovat a umožnit tak vícerozměrnou koncepci účelového jednání, v jejímž rámci se dají oddělit jeho kreativní a reaktivní aspekty. Uvedenému oxymóronu se uvnitř této koncepce snažím dát smysl, aniž bych spoléhal na morální maximy, vůči nimž by jednání bylo podřízeno. K tomuto cíli postupuji od diskuze hermeneutických metateoretických základů přes kritický rozbor Weberovy a Parsonsovy teorie jednání. U Webera je probírána koncepce rozumějící sociologie, otázka přístupu k perspektivě druhého, pojem smyslu, účelu a racionality. U Parsonse především možnosti analytické teorie v sociologii a koncepce "jednotky jednání" ("unit act").

Submitted thesis examines the role of the notion of end (purpose) in the theory of action and how reaching an end can be considered as rational. Underlying motive is an intuition of the Frankfurt school that identified modern society as irationally rational. By supplementing the notion of end with a dimension of its latitude - the spectrum of possibilities that are open for an action - I try to diferentiate it and enable a multi-dimensional conception of purposeful action in which creative and reactive aspects of an action can be separated. Inside this conception I try to make the abovementioned oxymóron intelligible without relying on moral maxims to which would be the action subordinated. To the this goal I progress from a discussion of the hermeneutical metatheoretical principles through a critical analysis of Weber's and Parsons' theory of action. I go through Weber's concept of understanding (verstehende) sociology, the question of access into the perspective of others, the notion of meaning (purpose), end, and rationality and Parsons' discussion of the possibilitties of analytical theory in sociology and the concept of "unit act".