Das Bild des Judentums im Werk von Egon Erwin Kisch

Abstract

Název této diplomové práce zní Obraz židovství v díle Egona Erwina Kische, jsou v ní tedy analyzovány Kischovy povídky a reportáže s židovskou tématikou. Snažila jsem se v těchto povídkách najít a analyzovat vše, co nějakým způsobem souvisí s židovstvím nebo se židovského náboženství týká. K analýze jsem zvolila sedm povídek - Pupkáčovo zkrocení, Probudit Golema, Indiánská vesnice pod hvězdou Davidovou, Ex odio fidei, Poznámky z pařížského ghetta, Kabalistická arcišelma a Romance o bagdádských židech. Židovská témata se v jednotlivých povídkách navzájem odlišují. Někdy jsou Židé a jejich osudy líčeny s humorem a ironií, jindy se soucitem. V povídkách, které vznikly po roce 1933, ustupují prvky humoru do pozadí, což souvisí s nástupem Hitlera k moci a s pronásledováním Židů v nacistickém Německu. V Kischových povídkách jsou některé židovské postavy líčeny pozitivně, jiné negativně. Autor se zabývá obyvateli židovských ghett, kteří patří k nejnižším společenským vrstvám, stejně jako bohatými židovskými rodinami a majiteli velkých podniků. Čtenáři jsou zde autorem zprostředkovány životní příběhy židů nejen ze současnosti (tj. první poloviny dvacátého století), ale i z dávné minulosti. Kisch vypráví i o osudech židů, o kterých četl nebo slyšel, stejně jako o těch, které za svého života sám poznal.

Název této diplomové práce zní Obraz židovství v díle Egona Erwina Kische, jsou v ní tedy analyzovány Kischovy povídky a reportáže s židovskou tématikou. Snažila jsem se v těchto povídkách najít a analyzovat vše, co nějakým způsobem souvisí s židovstvím nebo se židovského náboženství týká. K analýze jsem zvolila sedm povídek - Pupkáčovo zkrocení, Probudit Golema, Indiánská vesnice pod hvězdou Davidovou, Ex odio fidei, Poznámky z pařížského ghetta, Kabalistická arcišelma a Romance o bagdádských židech. Židovská témata se v jednotlivých povídkách navzájem odlišují. Někdy jsou Židé a jejich osudy líčeny s humorem a ironií, jindy se soucitem. V povídkách, které vznikly po roce 1933, ustupují prvky humoru do pozadí, což souvisí s nástupem Hitlera k moci a s pronásledováním Židů v nacistickém Německu. V Kischových povídkách jsou některé židovské postavy líčeny pozitivně, jiné negativně. Autor se zabývá obyvateli židovských ghett, kteří patří k nejnižším společenským vrstvám, stejně jako bohatými židovskými rodinami a majiteli velkých podniků. Čtenáři jsou zde autorem zprostředkovány životní příběhy židů nejen ze současnosti (tj. první poloviny dvacátého století), ale i z dávné minulosti. Kisch vypráví i o osudech židů, o kterých četl nebo slyšel, stejně jako o těch, které za svého života sám poznal.