Studium stability monoklonální protilátky nimotuzumab modifikované chelátorem DOTA radioaktivně značené luteciem-177 ([177Lu]Lu-hR3(p-SCN-Bn)DOTA)

Abstract

Zvýšená exprese genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGF) a tím zvýšený počet receptorů (EGFR) na povrchu buněk úzce souvisí s nádorovým bujením těchto buněk a s nepříznivou prognózou pro pacienty s rakovinou. Z tohoto důvodu se EGFR staly jedním z hlavních terčů v terapii nádorů. Nimotuzumab (také známý jako h-R3) je humanizovaná monoklonální protilátka, která blokuje receptor pro epidermální růstový faktor. Předmětem této práce bylo stanovení radiochemické čistoty této protilátky konjugované s bifunkčním chelátorem DOTA a označené pomocí luthecia, případně její přečištění, a dále stanovení její stability v různých prostředích, v acetátovém pufru pH = 7, v prostředí nadbytku konkurenčního ligandu EDTA a v potkaní plazmě. Pro tyto úkoly byly použity vhodné analytické metody: vysokoúčinná kapalinová chromatografie, gelová permeační chromatografie a chromatografie na tenké vrstvě. Výsledky práce ukázaly, že tento způsob modifikace pro radioaktivní značení není vhodný pro velké bílkovinné struktury jako je Nimotuzumab.

The higher expressivity of the gene for the receptor of epidermal growth factor (EGF) and consequently higher number of receptors (EGFR) on the surface of cells is closely linked with the tumour proliferation of these cells and with poor prognosis for patients. For such reason the EGFR became one of the main objectives in the therapy of tumours. Nimotuzumab (also known as h-R3) is humanized monoclonal antibody which blocks receptor for epidermal growth factor. The object of this thesis was to determinate radiochemical purity of this antibody conjugated with bifunctional chelator DOTA and marked by luthecium, possibly purification of this antibody and consequently determination of its stability in different environments. In acetate buffer pH = 7, in an environment of the surplus of competitive ligand EDTA and in plasma of rats. Adequate analytic methods were used for these tasks: high-efficiency liquid chromatography, gel permeation chromatography and chromatography on thin layer. The results of the thesis demonstrated that this way of modification for further radiolabelling is not appropriate for large protein structures such as Nimotuzumab