Oxidační stres u antracyklinové kardiotoxicity u králíka

Abstract

Cílem této rigorózní práce bylo detekovat změny endoteliální exprese 4- hydroxynonenalu ve stěně aortálního oblouku králíků, kterým bylo podáváno antracyklínové cytostatikum daunorubicin. Sledovali jsme případné změny exprese 4- HNE po různých dávkových intervalech podávání daunorubicinu. Chronická antracyklinová kardiotoxicita byla navozena opakovaným podáním daunorubicinu (3 mg/kg=50 mg/m2 i.v., 1x týdně) po dobu 10 týdnů. Pro sledování časového morfologických, změn aorty v průběhu rozvoje toxického účinku antracyklinů bylo utvořeno 10 daunorubicinových skupin (n=6), které reprezentovaly zvířata exponovaná různé kumulativní dávce DAU. Zvířata byla ukončována za 24 hodin nebo za 7 dnů po dané kumulativní dávce cytostatika. Výsledky byly porovnány s hodnotami naměřenými u kontrolních zvířat (n=6), kterým nebyla aplikována žádná látka. Imunohistochemická analýza neprokázala indukci endoteliální exprese markeru oxidačního stresu 4-hydroxynonenalu ani u kontrolní a ani u žádné z daunorubicinových skupin. Výsledky této rigorózní práce neprokázaly rozvoj endoteliální dysfunkce reprezentované zvýšeným oxidačním stresem po akutním ani chronickém podávání daunorubicinu u králíka.

The aim of this thesis was to evaluate possible changes of 4-hydroxynonenal expression in rabbit aorta after repeated administration of daunorubicin. Chronic anthracycline cardiotoxicity was induced by repeated administration of daunorubicinu (3 mg/kg=50 mg/m2 i.v., 1x week) for the period of 10 weeks. We focused on the monitoring VCAM-1 and ICAM-1 expression in rabbit aorta. Ten daunorubicin groups were compared with control rabbits. The animals were killed 24 hours and/or 7 days after the administration of daunorubicin. Immunohistochemical analysis showed no expression of 4-HNE in any control or experimental groups. In conclusion, the administration of daunorubicin did not induce 4-HNE expression in aorta in either control and daunorubicin treated rabbits, suggesting that endothelial dysfunction and/or oxidative stress in aorta is not triggered by daunorubicin treatment in vivo.